Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3255/09

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudkyně Vlasty Formánkové a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatelů K. K. a E. K., zastoupené opatrovníkem K. K., právně zastoupených JUDr. Zdeňkou Polákovou, advokátkou advokátní kanceláře se sídlem v Havířově, Opletalova 608/2, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci č. j. -241 ze dne 17. září 2009 a proti rozsudku Okresního soudu v Jeseníku č. j. -195 ze dne 10. prosince 2008 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelé s odkazem na porušení jejich práva na spravedlivý proces a na rovnost účastníků řízení dle a d (dále jen " ") a na porušení y (dále jen " ") domáhali zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti, z přiložených příloh a ze spisu Okresního soudu v Jeseníku sp. zn. -195 Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Jeseníku rozsudkem č. j. -195 uložil stěžovatelům zaplatit žalobci Městu Vsetín (dále jen "žalobce") částku 15.981,- Kč s blíže specifikovaným 7% úrokem z prodlení a na přiznané náhradě nákladů řízení částku 6.436,- Kč. K odvolání stěžovatelů Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem č. j. -241 ze dne 17. září 2009 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Průběh předcházejícího soudního řízení a odůvodnění v záhlaví citovaných rozhodnutí není třeba rekapitulovat, neboť tyto skutečnosti jsou účastníkům známy.

Stěžovatelé v ústavní stížnosti zejména namítají, že byli zavázáni k peněžitému plnění, aniž bylo v řízení prokázáno, že právě oni měli na úkor žalobce prospěch v žalobou požadované výši. Žalobce mimo jiné podle stěžovatelů hodnověrně neprokázal, že žalovaní měli nedoplatek nájemného a tak vysokou spotřebu služeb, jaká byla žalobcem tvrzena. Návrhy žalovaných na doplnění dokazování soud neprováděl a za dostačující vzal y předložené žalobcem a jeho vysvětlení. Obecné soudy se dále podle tvrzení stěžovatelů nevypořádaly s námitkami žalovaných uvedenými v řízení u Okresního soudu v Jeseníku, v odvolání a ani s námitkami uváděnými u jednání před Krajským soudem v Ostravě.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovateli předložená tvrzení, přezkoumal v záhlaví citovaná rozhodnutí a řízení jejich vydání předcházející a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [ , písm. d) y]. Postup v soudním řízení, včetně provádění a hodnocení důkazů, je záležitostí obecných soudů. Úkolem Ústavního soudu navíc není zabývat se porušením "běžných" práv fyzických nebo právnických osob, chráněných "běžnými" zákony, pokud takové porušení neznamená zároveň porušení ústavně zaručeného práva nebo svobody.

Podle přesvědčení Ústavního soudu obecné soudy v záhlaví citovanými rozhodnutími rozhodly na základě dostatečně provedeného dokazování věcně správně a zcela v souladu se zákony i principy zakotvenými v ě. Svá rozhodnutí přehledně, logicky a srozumitelně odůvodnily, přičemž se odpovídajícím způsobem vypořádaly se všemi rozhodujícími skutečnostmi a námitkami stěžovatelů. Námitky stěžovatelů uváděné v ústavní stížnosti považuje Ústavní soud za neopodstatněné. S ohledem na tyto skutečnosti Ústavní soud pro stručnost pouze odkazuje na odůvodnění v záhlaví citovaných rozhodnutí a uzavírá, že svým přezkumem nezjistil nic, co by odporovalo jakýmkoli principům, právům nebo svobodám zaručených ústavními normami České republiky, a to včetně těch stěžovateli uváděných.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. února 2010

Miloslav Výborný v.r.

předseda IV. senátu Ústavního soudu