Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 183/10

Usnesení

Ústavního soudu - soudce zpravodaje Ivany Janů - ze dne 8. února 2010

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti J. S. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2009 č. j. -112, kterým bylo změněno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí námitky na projednání věci před rozhodci vzhledem k neplatnosti rozhodčí doložky tak, že bylo zastaveno řízení s tím, že v dané věci není dána pravomoc obecných soudů, za účasti Městského soudu v Praze.

VýrokÚstavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka, s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces, požaduje zrušení shora uvedeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud"). V návrhu na zahájení řízení uvedla, že se domáhala určení vlastnického práva k blíže specifikovaným nemovitostem, k jejichž převodu mělo dojít na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva ve smyslu , jejíž součástí byla i rozhodčí smlouva. Stěžovatelka považuje rozhodčí smlouvu od počátku za absolutně neplatnou, k čemuž tvrdí řadu skutečností, jež mají základ v právní úpravě poskytující ochranu slabší smluvní straně - spotřebiteli, aniž by se koncentrovala na vhodné námitky směřující vůči napadenému usnesení.

Z předložených podkladů Ústavní soud zjistil, že ve sporu mezi stěžovatelkou, jako žalobkyní, a společností Profinex, spol. s r. o., jako žalovanou, probíhajícím před Obvodním soudem pro Prahu 8 (dále jen "obvodní soud") zamítl obvodní soud usnesením ze dne 28. 7. 2009 č. j. -88 námitku žalované, že věc má být projednána před rozhodci, protože posoudil rozhodčí doložku jako neplatnou. Toto usnesení napadla žalovaná odvoláním, na jehož základě rozhodl městský soud napadeným usnesením, kterým usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že řízení zastavil. V odůvodnění formuloval závěr, že v dané věci není dána pravomoc obecných soudů spor rozhodnout, a proto změnou usnesení soudu prvního stupně v souladu s ve spojení s rozhodl o zastavení řízení. V závěru poučil účastníky, že proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Ústavní soud konstatuje, že jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jako prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " ") je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pouze pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení [v praxi se jedná zjevně o postup dovolacího soudu podle ].

Z předložených listin je zřejmé, že stěžovatelka se obrací na Ústavní soud s přesvědčením, že vyčerpala všechny zákonné prostředky na svoji obranu; tento závěr Ústavní soud nesdílí. V posuzované věci bylo vydáno měnící usnesení odvolacího soudu, kterým bylo zastaveno řízení. Podle je dovolání přípustné pouze proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle . Výkladem smyslu a účelu ustanovení lze dospět k závěru, že podmínku přípustnosti dovolání podle tohoto ustanovení lze shledat i v situaci, kdy odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že řízení zastavil. Potvrzující rozhodnutí vyjadřuje názorovou shodu soudů dvou stupňů; naproti tomu změna prvostupňového rozhodnutí je výrazem názorové rozdílnosti, která vyvolává větší potřebu dalšího opravného řízení. Na tomto principu jsou konstruovány podmínky přípustnosti dovolání v , v němž se dovolání proti měnícímu rozhodnutí připouští bez dalšího, zatímco u potvrzujícího rozhodnutí se vyžadují kvalifikované předpoklady (skrytá diformita nebo zásadní právní význam). Z ústavněprávního hlediska není žádného důvodu odlišně posuzovat přípustnost dovolání proti procesním usnesením, k čemuž by doslovný výklad mohl inklinovat, a z hlediska přípustnosti dovolání nelogicky preferovat potvrzující rozhodnutí před rozhodnutími měnícími. Z těchto důvodů je třeba, aby stěžovatelka brojila proti usnesení městského soudu mimořádným opravným prostředkem - dovoláním.

Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavní soud podle ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný.