Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2816/09

Ústavní soud v senátě složeném z předsedy senátu Vojena Güttlera, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudkyně Ivany Janů rozhodl v řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky KOH-I-NOOR, a. s., IČ 60193034, se sídlem Vršovická 51, Praha 10, zastoupené JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem, se sídlem Národní 25, Praha 1, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. 10. 2006 č. j. -257, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2007 č. j. -329 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2009 č. j. -373, o návrhu na odklad jejich vykonatelnosti podle , o Ústavním soudu, do doby rozhodnutí Ústavního soudu, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze, Obvodního soudu pro Prahu 10 jako účastníků řízení a E. B., D. L. B. a RNDr. J. N., všichni zastoupeni Mgr. Ivanem Chytilem, advokátem se sídlem AK Maiselova 38/15, Praha 1, jako vedlejších účastníků řízení takto:

Vykonatelnost rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. 10. 2006 č. j. -257, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2007 č. j. -329 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2009 č. j. -373 se odkládá do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu 2. listopadu 2009 se stěžovatelka domáhá zrušení výše citovaných rozsudků a usnesení a vedle toho navrhla, aby do doby svého rozhodnutí Ústavní soud odložil podle vykonatelnost napadaných rozsudků a usnesení. Uvedla, že splněním povinnosti, která byla stěžovatelce napadenými rozhodnutími uložena, by v případě zrušení napadených rozhodnutí Ústavním soudem vznikla stěžovatelce značná škoda (např. zcizením předmětných movitostí či nemovitých věcí), kterou by bylo možno odstranit jen s vynaložením dalších značných nákladů. Pokud by, dle názoru stěžovatelky, Ústavní soud vykonatelnost napadených rozhodnutí neodložil, stane se do rozhodnutí o této ústavní stížnosti právně nejistým postavení velkého množství osob, zejména akcionářů a zaměstnanců stěžovatelky. Stěžovatelka má za to, že důsledky ztráty právní nejistoty takto velkého počtu osob jsou v hrubém nepoměru k prospěchu (nápravě křivd), který z napadených rozhodnutí plyne vedlejším účastníkům.

Podle může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout třetím osobám.

Ústavní soud konstatuje, že odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí je výjimečným opatřením, neboť odkladný účinek ústavní stížnosti je obecně vyloučen ( ). Účelem tohoto procesního institutu je vytvoření časového prostoru pro posouzení ústavní stížnosti tak, aby před rozhodnutím Ústavního soudu nedošlo k nevratným krokům, po nichž by se rozhodování Ústavního soudu stalo jen akademickým cvičením a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod by byla toliko iluzorní.

Ústavní soud dospěl k názoru, že splněním povinnosti napadaných rozhodnutí, by došlo k závažnému zásahu do současného trvajícího stavu, které by bylo návratné jen se značnými obtížemi pro stěžovatelku a újma stěžovatelky by byla nepoměrně větší než újma třetích subjektů.

Z tohoto důvodu Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti. Ústavní soud je přesvědčen, že odložení vykonatelnosti nestojí v cestě důležitý veřejný zájem a tento postup nezpůsobuje relevantní újmu dalším osobám.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. února 2010

Vojen Guttler v. r.

předseda senátu