Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 195/10

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně o ústavní stížnosti M. P., zastoupené Mgr. Janem Mrázkem, advokátem se sídlem Praha 3, Žerotínova 37, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29. 4. 2002, sp. zn. , a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. , takto:

Vykonatelnost rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29. 4. 2002, sp. zn. , se odkládá do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 22. 1. 2010 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jímž se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9 a dále odložení vykonatelnosti prvně citovaného rozhodnutí ze dne 29. 4. 2009 do doby pravomocného rozhodnutí o ústavní stížnosti.

V ústavní stížnosti stěžovatelka prohlásila, že Obvodní soud pro Prahu 9 postupem předcházejícím vydání rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29. 4. 2002, sp. zn. , porušil její ústavně zaručená práva zakotvená v a d, neboť jí ustanovil, jako osobě neznámého pobytu, opatrovníka, ačkoliv pro takový postup nebyly splněny zákonné podmínky. V ústavní stížnosti tvrdí, že až dne 12. 1. 2010 se dozvěděla o exekuci vedené proti ní, kdy převzala usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 28. 7. 2009, č. j. -2. Exekuce pro vymožení částky 808,- Kč s příslušenstvím byla nařízena na základě vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29. 4. 2002, sp. zn. . Tento rozsudek prý stěžovatelka nikdy neobdržela. Z příslušného soudního spisu pak zjistila, že tento rozsudek byl vydán, nabyl právní moci a stal se vykonatelným, ač jí nikdy nebyl doručen. Ze spisu prý rovněž zjistila, že soud po nezdařeném pokusu doručit zásilku na adresu jejího trvalého bydliště (kde se skutečně v té době již nezdržovala) vydal dne 3. 4. 2002 usnesení, sp. zn. , kterým byl stěžovatelce ustanoven opatrovník dle ust. Tímto opatrovníkem byla ustanovena Mgr. K. R., justiční čekatelka Ministerstva spravedlnosti ČR. Tomuto opatrovníkovi byla následně doručena žaloba, předvolání k jednání a rozsudek. Ze spisu podle tvrzení stěžovatelky konečně vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 9 neučinil žádná účinná opatření ke zjištění jejího skutečného pobytu.

Ústavní soud může dle na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Podmínky citovaného ustanovení jsou dle názoru Ústavního soudu splněny. Je totiž zřejmé, že odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a naopak jeho výkon by s ohledem na doručené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 o nařízení exekuce č. j. -2 ze dne 28. 7. 2009, znamenal pro stěžovatelku mnohem větší újmu, než jaká může při odložení vykonatelnosti vzniknout oprávněnému Dopravnímu podniku hl. m. Prahy.

Proto Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím výsledek řízení o ústavní stížnosti jakkoli předjímal.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. ledna 2010

Vojen Güttler v.r.

předseda senátu