Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3270/09

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu Ing. I. S., bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 10. června 2009, č.j. -177, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel podání navrhovatele, jímž navrhovatel tak učinil, aniž doložil právní zastoupení JUDr. P. J., advokátem, se domáhal zrušení shora značeného rozhodnutí.

Navrhovatel uvedl, že rozhodnutí o podmínečném propuštění obsahuje rovněž výrok III., jímž mu byla uložena povinnost nahradit v průběhu zkušební doby škodu, kterou trestným činem způsobil. Tato povinnost mu však nebyla stanovena ani v odsuzujícím rozsudku, když poškození uplatnili své nároky v konkurzním řízení.

Navrhovatel popsal, že se ihned po vyhlášení usnesení vzdal práva na stížnost proto, aby byl bez prodlení propuštěn. Následně se však kvůli zmíněnému výroku III. napadeného rozhodnutí obrátil na Ministryni spravedlnosti ČR se žádostí o podání stížnosti pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu. Jeho podnětu však nebylo vyhověno a jeho žádost byla odložena, o čemž byl navrhovatel vyrozuměn přípisem ze dne 8. října 2009, doručeným mu dne 16. října 2009. Navrhovatel tak má za to, že vyčerpal veškeré procesní prostředky, které mu zákon poskytuje, a proto se obrátil svým podáním na Ústavní soud.

Dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), je možné podat ústavní stížnost proti rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( zákona). Za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

V ustanovení § 266 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že k podání stížnosti pro porušení zákona je oprávněn ministr (ministryně) spravedlnosti. Proto není možno považovat podnět ke stížnosti pro porušení zákona za opravný prostředek, který zákon k ochraně práva připouští. Pokud si tedy stěžovatel odvodil lhůtu k podání ústavní stížnosti nikoliv od doručení napadeného rozhodnutí soudu (23. června 2009), ale od doručení vyrozumění ministerstva spravedlnosti (16. října 2009) o tom, že nebyly shledány důvody k podání stížnosti pro porušení zákona, postupoval chybně.

S ohledem na uvedené skutečnosti je na podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí ze dne 10. června 2009 třeba hledět jako na návrh podaný po lhůtě stanovené v ustanovení .

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavnímu soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po zákonem o Ústavnímu soudu stanovené lhůtě pro jeho podání. Soudkyně zpravodajka tak učinila, aniž by navrhovatele vyzývala k odstranění vady podání (nedostatek právního zastoupení).

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. ledna 2010

JUDr. Vlasta Formánková

soudkyně zpravodajka