Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3308/09

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudkyně Vlasty Formánkové a soudkyně Michaely Židlické v právní věci navrhovatele Ing. V. N., zastoupeného JUDr. Ivanou Šlehoferovou, advokátkou se sídlem nám. J. Seiferta 238, Kralupy nad Vltavou, o návrhu na zrušení , o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 4. 12. 2009 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení, označený jako „ústavní stížnost“, jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení , o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Svůj návrh odůvodnil tvrzením, že zmíněný právní předpis stanoví ve svém pro valorizaci výsluhového příspěvku odlišná pravidla než ta, která byla uvedena v příloze rozhodnutí Vojenského úřadu sociálního zabezpečení ze dne 28. 6. 1993, jímž byl navrhovateli, tehdy ještě na základě , o některých služebních poměrech vojáků, výsluhový příspěvek přiznán. Navrhovatel považoval stav, kdy se pravidla stanovená aplikují i na výsluhové příspěvky přiznané dle předchozí právní úpravy, za rozporný se základními principy demokratického právního státu ve smyslu a d, a proto navrhl, aby Ústavní soud rozhodl jak výše uvedeno.

Poté, co se Ústavní soud s obsahem návrhu seznámil, shledal, že tento byl podán osobou zjevně neoprávněnou. Dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), lze návrh na zrušení zákona podat společně s ústavní stížností za podmínek uvedených v téhož předpisu. Nezbytným předpokladem pro vznesení takového návrhu je ovšem existence ústavní stížnosti, směřující vůči konkrétnímu a ve vztahu k osobě stěžovatele individualizovanému zásahu orgánu veřejné moci [ ]. Jinými slovy řečeno, aby se navrhovatel mohl domáhat zrušení zákona (jiného právního předpisu), musel by nejprve podat ústavní stížnost, v níž by napadl konkrétní rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah orgánu veřejné moci, k němuž došlo v důsledku aplikace napadeného právního předpisu a jímž bylo současně neoprávněně zasaženo do jeho ústavně zaručených práv. Jelikož navrhovatel takto nepostupoval a napadl pouze samotný právní předpis, přestože dle ustálené judikatury Ústavního soudu existence právního předpisu sama o sobě předmětem ústavní stížnosti být nemůže, nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh odmítnout dle a . Pouze pro úplnost Ústavní soud podotýká, že nepřehlédl vady předložené plné moci, spočívající v absenci výslovného zmocnění k zastupování před Ústavním soudem ( ) a absenci údaje o datu jejího udělení, nicméně vzhledem k tomu, že návrh byl meritorně neprojednatelný, již navrhovatele nevyzýval k jejich odstranění, neboť na konečném výsledku řízení by se tak nemohlo nic změnit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2010

Miloslav Výborný, v. r.

předseda senátu Ústavního soudu