Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4346/2014

33 Cdo 4346/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce JUDr. J. S., zastoupeného Mgr. Milanem Edelmannem, advokátem se sídlem Chrustenice 208, proti žalované ASIANA, spol. s. r. o. se sídlem Praha 6, Velfíkova 1430/8, identifikační číslo: 497 04 362, zastoupené Mgr. Miloslavem Petrů LL. M., advokátem se sídlem Praha 1, Jungmannova 745/24, o zaplacení 45.417,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. dubna 2014, č. j. -90, ve znění opravného usnesení ze dne 23. července 2014, č. j. -96, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 19. července 2013, č. j. -54, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 45.417,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 21. 9. 2011 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. dubna 2014, č. j. -90, ve znění opravného usnesení ze dne 23. července 2014, č. j. -96, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není přípustné podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „ “ (srov. článek II bod 1., 7. a článek II bod 2. ).

Žalobce spatřuje přípustnost dovolání v tom, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při výkladu „neomluvitelného omylu“.

Má-li být dovolání přípustné podle proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno nejen to, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde, ale i to, od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Údaj o tom, od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení právní otázky výkladu omylu odvolacím soudem odchyluje, se však z obsahu dovolání nepodává.

Nepřípadný je odkaz žalobce na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2005, sp. zn. , v němž je řešena otázka věcné legitimace ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení získaného plněním z neplatné smlouvy ( , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 - srov. ). Odvolací soud totiž v posuzovaném případě na základě zjištění, že žalobce nebyl žalovanou uveden v omyl při smluvním jednání, neboť o nutnosti přesunu mezi letišti v L. byl informován v potvrzení rezervace letenek a podmínkách týkajících se platby, dospěl k závěru, že smlouva není neplatným právním úkonem a že jednání žalované nezakládá ani důvod k odstoupení od smlouvy. Je tudíž zjevné, že napadené rozhodnutí nezávisí na posouzení otázky vydání plnění z bezdůvodného obohacení.

Domáhá-li se žalobce revize řešení několika otázek hmotného práva, musí ve vztahu ke každé z nich vymezit, v čem spatřuje splnění předpokladu přípustnosti dovolání. Ve vztahu k námitce, že se žalovaná dopustila klamavé obchodní praktiky ve smyslu , o ochraně spotřebitele, žalobce tomuto požadavku nevyhověl.

Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání odmítl ( věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 25. listopadu 2014

JUDr. Blanka M o u d r á

předsedkyně senátu