Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1741/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci navrhovatele F. G., zastoupeného Mgr. Janem Kutějem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Lamačova 824/9, PSČ 152 00, za účasti Bytového družstva VOLKOVA, se sídlem v Praze 9, Volkova 1125, PSČ 198 00, identifikační číslo osoby 25121995, zastoupeného JUDr. Natašou Tuvorovou, advokátkou, se sídlem v Praze 9, K Sibřině 185/3, PSČ 190 16, o vydání listin, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. ledna 2012, č. j. -185, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. května 2007, č. j. -80, zamítl „žalobu“ o uložení povinnosti Bytovému družstvu VOLKOVA (dále jen „družstvo“) vydat navrhovateli ve výroku blíže specifikovanéy (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal navrhovatel v plném rozsahu dovolání, jež Nejvyšší soud podle , , (dále jen „“), odmítl jako nepřípustné.

V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje proti té části prvního výroku rozsudku odvolacího soudu, kterou byl potvrzen výrok II. rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení, a proti druhému výroku rozsudku odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení, je dovolání objektivně nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu může být přípustné pouze podle [o situaci předvídanou v nejde], tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud však rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným neshledal. Dovolatel přitom Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.

Z a odst. 3 se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( ), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné.

Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. , jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2005, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Stěžejní dovolací námitka, podle níž soudy nepřezkoumaly obsah listin předaných zástupcem družstva navrhovateli v průběhu soudního jednání, přičemž se dle dovolatele nejednalo o (z pohledu jejich úplnosti a obsahové správnosti) „dokumenty, na jejichž vydání žaloba směřovala“, je polemikou se skutkovým závěrem soudu prvního stupně (s nímž se odvolací soud ztotožnil), podle kterého byla na jednání před soudem prvního stupně dovolateli předána (jím požadovaná) vyúčtování zaplacených záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytu spolu s aktuálním zněním stanov družstva, stejnopisy zápisů z členských schůzí družstva a stejnopisy zpráv kontrolní komise (k tomu viz i obsah protokolů o jednání před soudem prvního stupně na č. l. 35, 64 a 65 spisu). Dovolatel tak uplatňuje dovolací důvod podle , jehož prostřednictvím na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu a přípustnost dovolání podle usuzovat nelze.

Obecné výtky, podle nichž odvolací soud „neumožnil provedení jakýchkoli důkazů“, „neumožnil žalobci ani vyjádřit se k dosavadnímu průběhu řízení, během kterého on ani jeho právní zástupce nepřipustili, že k předání dokumentů, na jejichž vydání žaloba směřuje, skutečně došlo“, „uvedl, že argumenty odvolatele neobstojí; přitom se k nim žádným způsobem nevyjádřil a své rozhodnutí tak prakticky neodůvodnil“, poukazující na případné vady řízení ve smyslu , nezahrnují otázku zásadního právního významu, a jejich prostřednictvím proto přípustnost dovolání založit nelze, neboť u dovolání, jehož přípustnost může být založena toliko postupem podle , dovolatel nemá (jak je výše uvedeno) k dispozici dovolací důvod dle (srov. ).

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení nemůže být dovolání přípustné.

Jen pro úplnost a bez vlivu na výsledek dovolacího řízení Nejvyšší soud podotýká, že byl-li dovolatel z družstva vyloučen, zaniklo mu i právo podílet se na řízení družstva a kontrole jeho činnosti, jakož i právo vyžádat si zápis z členské schůze a jeho přílohy k nahlédnutí (viz , obchodního zákoníku; k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2014, sp. zn. , jež je veřejnosti přístupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách).

A konečně Nejvyšší soud dodává, že při posuzování důvodnosti dovolání nemohl přihlédnout k podání navrhovatele ze dne 3. května 2013, neboť změna či doplnění dovolacích důvodů (a to i formou doplnění nové argumentace v mezích téhož dovolacího důvodu) je ve smyslu věty první možná jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání; ta dovolateli uplynula před 3. květnem 2013. Nehledě k uvedenému označená podání nesplňují ani podmínku podle

Výrok o nákladech řízení se opírá o , a , když dovolání navrhovatele bylo odmítnuto, družstvu však podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. listopadu 2014

JUDr. Filip C i l e č e k

předseda senátu