Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4024/2014

U S N E S E N Í

A. Ž.

,

toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 31. 3. 2014, č. j. – 75, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2014, č. j. - 81, takto:

I. Řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 31. 3. 2014, č. j. – 75,

se zastavuje

.

II. Dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2014, č. j. – 81,

se odmítá

.

III. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Napadeným rozhodnutím potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 31. 3. 2014, č. j. – 75, kterým byl zamítnut návrh žalobce, aby mu byl ustanoven zástupce pro dovolací řízení.

Proti napadenému usnesení odvolacího soudu a výslovně též proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce dovolání, aniž by byl při jeho podání zastoupen advokátem a aniž by tvrdil a doložil, že má právnické vzdělání.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II. bod 7 ), dále jen „“

Podle věty první platí, že: „Není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.“ Podle není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

V posuzované věci dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým nebylo vyhověno jeho žádosti o ustanovení zástupce podle V případě, že předmětem dovolacího řízení je přezkum splnění podmínek pro ustanovení zástupce účastníku řízení podle , by trvání na podmínce povinného zastoupení pro dovolací řízení vedlo k popření smyslu a cíle podaného dovolání a ve svém důsledku k popření práva žalobce na přístup k soudu. Povaha rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, tak vylučuje, aby bylo možno dovolací řízení zastavit pro nedostatek podmínky povinného zastoupení dle ustanovení ve spojení s ustanovením Obdobně Nejvyšší soud rozhodl např. v usneseních ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. , a ze dne 28. 4. 1997, sp. zn. (dostupné na www.nsoud.cz).

Dovolací soud proto přistoupil k dovolacímu přezkumu.

Podle „dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.“

Podle „dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.“

Podle „v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).“

Posuzované dovolání neobsahuje zákonem vyžadované náležitosti, neboť dovolatel nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, nevymezil ani důvod dovolání a neuvedl, v čem by mělo spočívat nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem.

Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání podle odmítl, neboť trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a které nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny.

V posuzované věci žalobce dovoláním napadá nejen rozhodnutí odvolacího soudu, ale výslovně též rozhodnutí soudu prvního stupně, které v dovolacím řízení přezkoumávat nelze (srov. , podle kterého lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, a , podle něhož je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje). Jelikož funkční příslušnost Nejvyššího soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl pokračovat v řízení o podaném dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení podle a zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47, ročník 2006).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (, věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. listopadu 2014

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu