Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4019/2014

U S N E S E N Í

J. N.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 18.000.000.000,- Kč, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 21. května 2014, č. j. -89, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Okresní soud Plzeň-město (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 27. ledna 2014, č. j. -69, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení nemajetkové újmy ve výši 18.000.000.000,- Kč (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že odpovědnost státu za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívajícím v porušení práva účastníka řízení na projednávání věci v přiměřené lhůtě není dána.

K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni (dále již „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 21. května 2014, č. j. -89 (v jehož záhlaví je ovšem zjevně nesprávně stran předmětu řízení uvedeno „o 18,000.000,- Kč“, namísto správného vyjádření „o 18.000.000.000,- Kč“), potvrdil podle shora označený rozsudek soudu prvního stupně, když se zcela ztotožnil s jeho právním posouzením věci. Odkázal na závěry soudu prvního stupně o neprokázání neodůvodněných průtahů v řízení ve věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , dále v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , a uvedl, že souhlasí i se závěrem, že žalobci nevzniklo v důsledku jím vytýkaných nedostatků právo na náhradu nemajetkové újmy podle

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále již „dovolatel“) prostřednictvím své advokátky včasné dovolání, ve kterém mimo jiné uvádí, že dovolání je přípustné, když se odvolací soud nezabýval otázkou dovolatelova odškodnění za neúměrně dlouhé řízení před Okresním soudem Plzeň-město pod sp. zn. , a před Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. . Závěrem dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná se k podanému dovolání písemně nevyjádřila.

Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, zastoupenou podle Dovolání též splňuje zákonem vyžadované náležitosti ( ).

Nejvyšší soud se proto dále zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání není přípustné, neboť není naplněn ani jeden z předpokladů přípustnosti uvedený v citovaném ustanovení.

Podle dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Dovolatel v dovolání pouze konstatuje, že „neúměrně dlouhé řízení ho utvrzovalo v právní nejistotě jak věc dopadne a navíc v něm neudělalo dobrý dojem z práce soudu“, domnívá se, že „by měl za každý měsíc prodlení v řízení soudu po zákonné lhůtě obdržet odškodnění dle “, přičemž „co se týká jeho nesouhlasu s aplikací v praxi, měl být odvolacím soudem poučen v tom smyslu, že může on, nebo skupina poslanců podat k Ústavnímu soudu ČR podání“. Z hlediska dalších argumentů pak dovolatel brojí proti závěrům, na nichž však napadené rozhodnutí není založeno, a není tak naplněna podmínka řádného vymezení dovolacího důvodu.

Dovolání nebylo z těchto důvodů shledáno přípustným; dovolací soud jej tak podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek

V Brně dne 26. listopadu 2014

JUDr. Pavel Vrcha

předseda senátu