Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 465/2013

U S N E S E N Í

FIXnet, s. r. o.,

M. M.,

zastoupenému Mgr. Tomášem Nachtigallem, advokátem se sídlem v Sušici, Pravdova 1077, pro částku 1.764,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 30. srpna 2011, č.j. -105, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 13. dubna 2011, č.j. -67, jímž okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce, nařízené usnesením z 13. dubna 2011, č.j. -64.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , povinný namítá existenci vad řízení podle a ohlašuje i dovolací důvod podle , aniž však vysvětluje, v čem by nesprávné právní posouzení věci mělo spočívat. Zásadní právní význam napadenému rozhodnutí přisuzuje s odůvodněním, že jsou v něm řešeny následující právní otázky (neuvádí však, zda dosud neřešené či rozhodované rozdílně, případně sice řešené, avšak takové, jež by měly být posouzeny jinak), a to, zda- „je možné rozhodnout o návrhu na zastavení exekuce dříve, než je exekuce řádně místně příslušným soudem pravomocně nařízena“- „je možné aprobovat stav, kdy soudní exekutor nikterak nerozhodne (mlčí) o návrhu na zastavení exekuce, který řádně podá povinný“ - „je možné aprobovat stav, kdy soudní exekutor nepostupuje v souladu s ustanoveními exekučního řádu, která mu ukládají v případě podání řádného návrhu na zastavení exekuce obeslat ve lhůtě 15ti dnů ostatní účastníky exekučního řízení a vyzvat je k vyjádření, zda se zastavením exekuce souhlasí.“

Oprávněná „s dovoláním nesouhlasila a považovala je za účelové“. Z věcného hlediska se k dovolání nevyjádřila, pouze sdělila, že s napadeným rozhodnutím souhlasí.

Nejvyšší soud, jenž věc projednal podle ve znění účinném od 1.7.2009 do 31.12.2012 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, ) se zabýval nejprve otázkou přípustnosti dovolání a v tomto směru dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř je dovolání proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a/ a § 241a odst. 3 se nepřihlíží.

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení [zrušeného sice nálezem pléna Ústavního soudu z 21.2.2012, sp. zn. , pro účely posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31.12.2012 však nadále použitelného (viz. nález Ústavního soudu sp. zn. ze 6.3.2012)] spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jen ustanovením (nesprávným právním posouzením věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uvedeným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ), z čehož vyplývá mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil (viz usnesení Nejvyššího soudu z 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod poř. č. 132).

I když dovolatel napadenému rozhodnutí přisuzuje zásadní právní význam, hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.

Povinný totiž sice ohlásil dovolací důvod podle , avšak – posuzováno podle obsahu právních otázek, pro jejichž řešení napadenému rozhodnutí přisuzuje zásadní právní význam – soudnímu exekutorovi (a potažmo i soudům obou stupňů) vytýká výlučně vady řízení (srov. dikci „soudní exekutor nerozhodne /mlčí/ ...“, případně „soudní exekutor nepostupuje v souladu s ustanoveními exekučního řádu ...“, nebo „je možno rozhodnout ... dříve ...“). Vady řízení však lze vytýkat jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle , jenž ovšem – viz výše – k založení přípustnosti dovolání podle (nejde-li o otázku výkladu procesněprávního institutu, o kterou se však v souzené věci zcela zjevně nejedná) způsobilý není.

Protože vzhledem k výše uvedenému nelze dospět k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, dovolání přípustné není, Nejvyšší soud je tedy bez nařízení jednání ( věta první ) podle ustanovení , odmítl.

O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. listopadu 2014

JUDr. Vladimír Mikušek

předseda senátu