Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2944/2014

U S N E S E N Í

J. F.

, zastoupenému Mgr. Davidem Rašovským, advokátem se sídlem Brno, Hlinky 135/68, o zaplacení 60.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. prosince 2013, č. j. -144, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaného proti rozsudku ze dne 5. prosince 2013, č. j. -144, kterým Krajský soud v Brně potvrdil rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. května 2012, č. j. -123, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 60.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení a bylo rozhodnuto o nákladech řízení a o poplatkové povinnosti, a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srovnej článek II bod 2. přechodných ustanovení , dále jen „“), neboť napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, a nejedná se ani o případ, kdy má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Spojuje-li žalovaný přípustnost dovolání s řešením otázky použitelnosti , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 ( - dále jen „obč. zák.“), na vztah vyplývající ze smlouvy o poskytnutí individuálního příspěvku na výstavbu podle , přehlíží, že odvolací soud nezaložil své rozhodnutí na závěru, že ustanovení obč. zák. není na daný vztah obecně aplikovatelné.

Brojí-li proti správnosti právního posouzení otázky, zda byly naplněny důvody pro odepření ochrany výkonu práva žalobkyně na vrácení státního příspěvku poskytnutého na individuální bytovou výstavbu pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák., neotevírá k dovolacímu přezkumu otázku, jež dosud nebyla dovolacím soudem vyřešena, nebo při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené praxe dovolacího soudu. Odvolací soud při poměřování výkonu zmíněného práva ustanovením § 3 odst. 1 obč. zák. respektoval konformní a ustálenou judikaturu dovolacího soudu zabývající se výkladem otázky, kdy se výkon práva ocitá v rozporu s dobrými mravy (srovnej např. rozhodnutí ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. , ze dne 29. 7. 2002, sp. zn. , ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. , ze dne 7. 12. 2004, sp. zn. , ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. , ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. , ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. , ze dne 24. 7. 2009, sp. zn. , ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. , a ze dne 29. 11. 2010, sp. zn. ). Dovolací soud dovodil, že východiskem těchto úvah je okolnost, že ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro použití korektivu „dobré mravy“ zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Soudní praxe v tomto směru vychází z názoru, že za dobré mravy je třeba pokládat souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. , a ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. , uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 5/2001 a č. 16/1998, dále ze dne 17. 5. 2001, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 479/5). Uvedený výklad je konformní se závěrem obsaženým v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. , uveřejněným ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, ve svazku 10, ročník 1998, pod č. 14, který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití § 3 odst. 1 obč. zák., je přitom třeba - vzhledem k výše uvedenému charakteru tohoto ustanovení - učinit vždy po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu, tj. jak okolnosti, které uplatňuje ten, kdo se uvedeného ustanovení dožaduje, tak všechny okolnosti na straně toho, kdo se výkonu práva domáhá. Odpovídající úsudek soudu musí být podložen konkrétními skutkovými zjištěními a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují přijmout závěr, že výkon práva je či není v rozporu s dobrými mravy. Odvolací soud se od ustálené judikatury dovolacího soudu v žádném ohledu neodchýlil.

Dovolací soud proto nepřípustné dovolání odmítl ( věta první ).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. listopadu 2014

JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu