Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 109/2014

-19

U S N E S E N Í

K. P.

,

t a k t o :

Podle analogie §

4 odst. 4 , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů,

se

usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. ,

v části

, jíž bylo ve smyslu ustanovení , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů,

ohledně

občana České republiky

K. P.,

rozhodnuto, že se na jeho odsouzení rozsudkem Zemského soudu Dresden, Spolková republika Německo, ze dne 7. 8. 2012, sp. zn. 14 KLs 143 Js 706/12, hledí jako na odsouzení soudem České republiky,

zrušuje

.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu Dresden, Spolková republika Německo, ze dne 7. 8. 2012, sp. zn. 14 KLs 143 Js 706/12, který nabyl právní moci dne 11. 9. 2012, byl K. P. uznán vinným trestnými činy těžkého loupežného vydírání ve dvou případech, těžké krádeže ve dvou případech, z toho v jednom případě ve skutkové jednotě s nebezpečným zraněním a pokusem o těžké loupežné vydírání, podle německého trestního zákona, a byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi (7) let.

Nejvyšší soud k návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) rozhodl usnesením ze dne 23. října 2013, sp. zn. , tak, že se

na odsouzení občana České republiky K. P., výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Dne 30. 9. 2014 pod sp. zn. podal Krajský soud v Ústí nad Labem Nejvyššímu soudu podnět ke zrušení výše uvedeného usnesení Nejvyššího soudu podle analogie § 4 odst. 4 zákona, neboť ve věci tohoto odsouzeného bylo již rozhodnuto, že se předmětné cizozemské rozhodnutí uznává na území České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zrušení usnesení v části, jíž ohledně občana České republiky K. P., výše označeným rozsudkem cizozemského soudu rozhodl, že se

na jeho odsouzení hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona platí, že do evidence Rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozhodnutí takového soudu rozhodl soud podle zvláštního právního předpisu a uznané rozhodnutí bylo cizozemským soudem vydáno pro čin trestný i podle právního řádu České republiky.

Podle § 4 odst. 4 zákona platí, že pokud byly do Rejstříku trestů zaznamenány údaje o jiném odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby podle nebo 3 zákona a soud podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních () následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o odsouzení; Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí. Na rozhodnutí cizozemského soudu nebo mezinárodního soudu zaznamenaná do evidence Rejstříku trestů podle až 3 zákona se hledí jako na odsouzení soudem České republiky ( zákona).

Podle § 4a odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají též údaje o pravomocných odsouzeních občanů České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení a údaje navazující na tato odsouzení, a to na základě informací zaslaných jinými členskými státy Evropské unie.

Podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 5. 2014, sp. zn. , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 9. 2014, sp. zn. , bylo rozhodnuto, že podle odst. l o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, čl. 3 odst. 1 Úmluvy o předávání odsouzených osob (publ. pod č. 553/1992 Sb.) a , 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě o předávání odsouzených osob (publ. pod č. m. s.), se na území České republiky uznává:

-

pravomocný rozsudek Zemského soudu Dresden, Spolková republika Německo, ze dne 7. 8. 2012, sp. zn. 14 KLs 143 Js 706/12,

kterým byl K. P. uznán vinným trestnými činy závažného loupežného vydírání ve dvou případech, závažné krádeže ve dvou případech, z toho v jednom případě ve skutkové jednotě s nebezpečným ublížením na zdraví a pokusem o závažné loupežné vydírání, podle německého trestního zákona, a byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi (7) let.

Podle o mezinárodní spolupráci ve věcech trestních bylo rozhodnuto, že se výše citovaný trest odnětí svobody v trvání sedmi let, uložený odsouzenému K. P. citovaným rozhodnutím vykoná a podle a tr. zákoníku byl pro jeho výkon zařazen do věznice s ostrahou.

Citovaným rozhodnutím rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 5. 2014, sp. zn. , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 9. 2014, sp. zn. , byl tedy výše uvedený pravomocný rozsudek Zemského soudu Dresden, Spolková republika Německo, ze dne 7. 8. 2012, sp. zn. 14 KLs 143 Js 706/12, ve smyslu ust. uznán na území České republiky.

I když se současná úprava ustanovení § 4 odst. 4 zákona o Rejstříku trestů nevztahuje na odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie (srov. , 3 tohoto zákona), a v předmětné věci jde o odsouzení soudem Spolkové republiky Německo, (tedy členského státu Evropské unie), lze v posuzované věci aplikovat postup podle analogie , které upravuje možnost zrušení předchozího rozhodnutí o zaznamenání údajů o jiném odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby cizozemským soudem podle odst. 2 nebo 3 tohoto ustanovení, jehož smyslem je zamezení situaci, kdy by v rejstříku trestů bylo jedno odsouzení zapsáno dvakrát. Z opisu Rejstříku trestů vyžádaného Nejvyšším soudem dne 7. 10. 2014 přitom vyplývá, že u odsouzeného K. P., je pod body 4) a 5) vykazováno dvakrát totéž předmětné odsouzení cizozemským soudem. A proto, byť dané ustanovení dopadá na odsouzení soudy jiných než členských států Evropské unie, tak Nejvyšší soud dospěl k závěru, že takový nežádoucí stav je nutno odstranit jeho analogickou aplikací.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud zrušil své usnesení ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , v části, v níž ohledně K. P., rozhodl, že se na jeho odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. října 2014

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík