Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
31B0A39475928062C1257DA8006BC24E.html
HTML · 11.38 KB
No categories available
26 Cdo 3188/2014
26 Cdo 3188/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce L. P., zastoupeného JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Šafaříkova 666/9, proti žalovanému PRAJZKO Hronov, a.s., se sídlem v Hronově, Husova 223, IČO 25928309, zastoupenému JUDr. Jiřím Všetečkou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Orlická 163, o zaplacení částky 73.260,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 6 C 88/2012 , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. března 2014, č. j. 24 Co 74/2014 -230, takto:
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu, kterým potvrdil rozsudek Okresního soudu v Náchodě (soud prvního stupně) ze dne 18. 11. 2013, č. j. 6 C 88/2012 -195, ve znění usnesení ze dne 17. 12. 2013, č. j. 6 C 88/2012 -203, jímž mu uložil zaplatit částku 73.260,- Kč s úrokem z prodlení a náklady řízení účastníků a státu, a zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení, Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3 ) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř. “ (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. ) odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř. o. s. ř. ), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Námitkami, jimiž zpochybňuje správnost skutkových zjištění, navíc dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. listopadu 2014
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu