Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3446/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce A. N., O. – P., zastoupeného JUDr. Milošem Slabým, advokátem se sídlem v Mohelnici, Nádražní 9, proti žalované D. Ř., O. - P., zastoupené JUDr. Annou Antlovou, advokátkou se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Sadová 2650/20, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. července 2011, č. j. -58, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto usnesení náklady dovolacího řízení ve výši 1.800,- Kč k rukám jeho právního zástupce JUDr. Miloše Slabého.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem pro uznání ze dne 7. prosince 2011, č. j. -24, vypořádal zaniklé společné jmění účastníků tak, že pod bodem I. výroku přikázal do výlučného vlastnictví žalobce notebook v hodnotě 6.000,- Kč a do výlučného vlastnictví žalované blíže specifikované movité věci včetně osobního automobilu Audi Avant A4 TDi 1,9 v celkové hodnotě 387.700,- Kč. Pod bodem II. výroku přikázal žalobci k úhradě dluhy vzniklé za trvání manželství, a to vůči České spořitelně, a.s., ze smlouvy o úvěru č. 3347414863 ze dne 14. srpna 2007 ve výši 170.000,- Kč a vůči otci žalobce ze smlouvy o půjčce z roku 2005 ve výši 50.000,- Kč. Pod bodem III. výroku uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na vypořádání jeho podílu do tří dnů od právní moci rozsudku částku 481.481,- Kč, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 4. července 2011, č. j. -58, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o a odst. 3 , a v němž uplatňuje dovolací důvod podle Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc aby vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce navrhuje odmítnutí dovolání.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání i vyjádření k němu je účastníkům znám, a dovolací soud proto na ně pro stručnost odkazuje.

Podle hlavy II. – ustanovení přechodných a závěrečných – dílu 1 – přechodných ustanovení – oddílu 1 – všeobecných ustanovení - , 2 , , tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Protože k zániku společného jmění manželů a k pravomocnému rozhodnutí o jeho vypořádání došlo před 1. lednem 2014, projednal dovolací soud dovolání a rozhodl o něm podle příslušných ustanovení , (dále jen „obč. zák.“).

Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „“), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. a Čl. VII. , a Čl. II. bod 2. , kterými se mění , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).

Dovolání není přípustné.

Přípustnost dovolání ve smyslu by v dané věci přicházela do úvahy pouze v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ). Dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu však takovým rozhodnutím není.

V dané věci odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který rozhodl o žalobě na vypořádání zaniklého společného jmění manželů rozsudkem pro uznání podle poté, co se žalovaná po výzvě ve smyslu ve stanovené lhůtě nevyjádřila k žalobě.

Obdobnou věcí se dovolací soud zabýval již v rozsudku ze dne 26. března 2009, sp. zn. , uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu č. C 7138 a ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 2010, pod pořadovým č. 25 a publikovanémv Soudních rozhledech č. 7/2009, mimo jiné uvedl, že:1.Rozsudek pro uznání lze vydat i v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. 2. Usnesení (výzvu k vyjádření) podle soud může vydat za předpokladu, že žaloba netrpí vadami, které by bránily pokračování v řízení. Je-li žaloba bez vad, resp. její vady nebrání pokračovat v řízení (a není-li tu takový nedostatek podmínky řízení, pro který by muselo být řízení zastaveno), nic nebrání soudu ve výzvě k vyjádření a v následném vydání rozsudku pro uznání. Z pohledu žalobních tvrzení je dostatečným podkladem pro vydání rozsudku pro uznání takové vylíčení rozhodujících skutečností, které činí žalobu projednatelnou. 3. Odvolání proti rozsudku pro uznání založené na zpochybnění uznaného nároku ze skutkového hlediska, nemůže být úspěšné. Důkazní návrhy, nabízené v odvolacím řízení soudu k prokázání skutečnosti, že uznaný nárok ve skutečnosti není dán, jsou bezcenné. 4. Jestliže účastník nepodal ve lhůtě stanovené soudem vyjádření podle ve spojení s proto, že mu v tom bránily závažné omluvitelné důvody, nelze vyjít (bez dalšího) z fikce uznání nároku.

Neobstojí proto tvrzení dovolatelky, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, neboť žaloba byla „neurčitá a trpěla vadami“, jestliže vady žaloby spatřuje v tom, že neobsahovala ocenění veškerých věcí, ocenění bylo několikanásobně nadsazené, do vypořádání byly zahrnuty i věci, které již nebyly ve vlastnictví účastníků, vědomě uváděla nepravdy o úvěrové situaci, a dále že neobsahovala veškeré potřebné důkazy k posouzení ocenění majetku. Těmito námitkami totiž nejsou tvrzeny vady žaloby, ale dovolatelka pouze polemizuje se správností žalobních tvrzení a namítá nedostatek důkazů. Zpochybňuje tím uznaný nárok ze skutkového hlediska, což v případě vydání rozsudku pro uznání nemůže být úspěšné.

Případná pak není ani námitka dovolatelky, že v řízení o vypořádání společného jmění manželů nelze z povahy věci rozhodnout rozsudkem pro uznání, neboť jde o věc typově složitou, ani námitka, že odvolací soud neodůvodnil, zda v konkrétním případě bylo možno využít výzvy podle Jak již bylo výše uvedeno, lze rozsudek pro uznání vydat i v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. V dané věci přistoupil soud prvního stupně k vydání usnesení podle z důvodu, že takový postup odůvodňovala povaha věci. Povaha věci pak odůvodňuje vydání usnesení ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení tehdy, jestliže se jedná o věc typově, skutkově či právně obtížnou, která vyžaduje kvalifikovanou přípravu jednání. Podle názoru dovolacího soudu soud prvního stupně nepochybil, jestliže v daném případě realizoval přípravu jednání skutkově obtížné věci prostřednictvím usnesení vydaného v režimu

Nad rámec uvedeného dovolací soud doplňuje, že jestliže žalovaná nesplní v soudem určené lhůtě povinnost, kterou jí soud uložil v usnesení podle , má se za to, že žalobou uplatněný nárok uznala, a to bez ohledu na to, zda jej též uznává „ve skutečnosti“, jestliže účinky fikce nastaly. Jde o zákonnou fikci uznání nároku uplatněného žalobou, která je v této podobě sankcí za nečinnost žalované. Pak na jejích důsledcích ve smyslu existence základu pro vydání rozsudku pro uznání ( ) nemůže ničeho změnit ani okolnost, že později žalovaná uplatněnému nároku oponovala, resp. „vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu“.

Dovolací soud proto podle věty první a dovolání žalované jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobci vznikly náklady za jeho zastoupení advokátkou (, , a ). , kterou byly stanoveny paušální sazby výše odměny za zastupování advokátem v občanském soudním řízení, byla zrušena nálezem Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , s účinností ke dni 7. května 2013, kdy byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013. Náhradu nákladů řízení proto dovolací soud stanovil podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a je představována odměnou ve výši 1.500,- Kč, stanovenou podle , , , , dále paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300,- Kč podle , celkem tedy1.800,- Kč. Lhůta a místo k plnění vyplývají z , a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.

V Brně dne 29. října 2014 Mgr. David Havlík

předseda senátu