Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3434/2014

U S N E S E N Í

Ing. J. P.

, zastoupenému JUDr. Alešem Pillerem, advokátem se sídlem v Brně, Veselá 237/37, o vyklizení bytu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. února 2014, č. j. -77, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného (dovolatele) proti potvrzujícímu výroku I. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. února 2014, č. j. -77, odmítl podle (, , ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2 ve spojení s čl. VII / – dále opět jen „“), neboť v něm schází náležité vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ), přičemž tuto vadu, pro níž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil ( ). Má-li totiž být dovolání přípustné podle (jako v této věci) proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání zřejmé, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tomuto požadavku však dovolatel nedostál. Z obsahu dovolání ( ) vyplývá, že nesouhlasil s právními názory, které odvolací soud zaujal při řešení otázky přechodu nájmu k vyklizovanému bytu podle , , ve znění účinném do 31. října 2011. Ve vztahu k uvedené otázce sice v úvodu dovolání ohlásil, že odvolací soud se

„odchýlil od ustálené soudní praxe“

, avšak již nespecifikoval, od které (konkrétní) „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této otázky odchyluje. Vyjádřil-li v dovolání rovněž přesvědčení, že zmíněná otázka

„musí být dovolacím soudem posouzena jinak, tedy v souladu s tehdy platným obč. zák. pro přechod nájmu“

, nelze ani toto slovní spojení považovat za řádnou specifikaci údaje o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Takováto specifikace zmíněné obsahové náležitosti totiž nevystihuje žádné ze čtyř kritérií přípustnosti dovolání taxativně vypočtených v ustanovení

Směřuje-li dovolání současně proti nákladovému výroku napadeného rozsudku, konkrétně proti jeho měnícímu výroku II., není objektivně přípustné (, ), neboť tímto výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (šlo o pouhých 6.750,- Kč z titulu náhrady nákladů řízení), přičemž nejde o žádný z případů vylučujících podle nastavené omezení (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 30. května 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Také v tomto rozsahu tudíž dovolací soud dovolání podle odmítl, avšak zde pro nepřípustnost.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalobci nevznikly v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolateli právo. Náklady spojené s vyjádřením k dovolání sepsaným advokátem nelze za účelné považovat proto, že v daném případě jde o spor, který tvoří relativně běžnou agendu žalobce, jenž je statutárním městem a lze u něj presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 23. listopadu 2010, sp. zn. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. října 2014

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu