Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3805/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce hlavního města Prahy se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2, zastoupeného JUDr. Renatou Scholzovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Blanická 28, proti žalované D. Č., zastoupené JUDr. Petrem Holznerem, advokátem se sídlem Praha 6, Španielova 1299, o zaplacení částky 42.988,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. února 2009, č. j. -49, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal po žalované zaplacení celkem 42.988,- Kč, z titulu nezaplaceného nájemného a služeb za rok 2006 a z titulu konečného vyúčtování služeb za rok 2005.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. února 2009, č. j. -49, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. července 2008, č. j. -37, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 42.988,- Kč s příslušenstvím a bylo rozhodnuto o nákladech řízení; zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 - dále jen „“ (srovnej článek II bod 12. přechodných ustanovení ).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání není podle přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V dané věci dovoláním dotčeným výrokem sice odvolací soud rozhodl o peněžitém plnění převyšujícím částku 20.000,- Kč, avšak tato částka sestává z částek 17.005,- Kč (dlužné nájemné za měsíce leden, únor, květen, říjen a prosinec 2006), 12.721,- Kč (dlužné úhrady za služby ve stejném období) a 13.262,- Kč (z titulu konečného vyúčtování za rok 2005). Protože jde o tři samostatné nároky s odlišným skutkovým základem, je třeba posuzovat přípustnost dovolání ve smyslu u každého jednotlivého nároku zvlášť bez ohledu na to, že byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 1998, sp. zn. , a ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. , uveřejněná v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 113/98 a SJ 9/2000). Jelikož ani jeden z uvedených samostatných nároků nepřesahuje limitní částku 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání vzhledem k vyloučena; skutečnost, že souhrn jednotlivých plnění uvedenou částku přesahuje, je bez významu. Okolnost, že napadené rozhodnutí obsahuje nesprávné poučení o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51/2003).

Nejvyšší soud dovolání žalobce podle věty první, odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy žalovaná v tomto řízení nevynaložila žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalobci právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 29. října 2014

JUDr. Blanka M o u d r á

předsedkyně senátu