Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1765/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce Ing. J. N. zastoupeného Mgr. Petrem Galiou, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Sovova 709/5, proti žalovaným 1) Ing. P. P., a 2) Ing. Z. P., oběma zastoupeným Mgr. Janem Krátkým, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, Na Kozině 1438, o zaplacení 1 704 908,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. října 2013, č. j. -625, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Praze změnil rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 26. dubna 2013, č. j. -569, ve výroku o nákladech řízení, potvrdil ho v zamítavém výroku ve věci samé a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 – dále jen ““ (srov. bod 7. článku II. přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a bod 2. článku II. přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Spatřoval-li dovolatel přípustnost dovolání v dosud neřešené otázce, zda podpisy žalovaného 1) ve stavebním deníku došlo ke vzniku dohody o změně předmětu díla (srov. obchodního zákoníku), patrně přehlédl, že odvolací soud nezaložil své právní posouzení o tom, že zápisy ve stavebním deníku nedošlo mezi účastníky k dohodě o změně smlouvy, na závěru, že žalovaní nepodepsali nějaký řádek ve stavebním deníku, nýbrž na závěru, že s podpisy žalovaných není spojen projev vůle uzavřít dohodu o změně smlouvy. Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 29. dubna 2009, sp. zn. (jenž je veřejnosti k dispozici in www.nsoud.cz), vysvětlil, že i zápisy ve stavebním deníku je možno učinit dohodu o změně smlouvy; je tomu však pouze v případě, že k tomu směřoval projev vůle stran. Jinak řečeno, ne každý zápis ve stavebním deníku podepsaný oběma stranami představuje dohodu o změně smlouvy.

Z uvedeného vyplývá, že nastolenou právní otázku vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, od níž není důvod se odchýlit. Nejvyšší soud tak naplnění předpokladů přípustnosti dovolání dle ustanovení neshledal. Za situace, kdy nepřichází v úvahu ani aplikace ustanovení , které upravuje přípustnost dovolání proti taxativně vyjmenovaným usnesením odvolacího soudu (o něž v předmětné věci nejde), Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), odmítl dovolání podle ustanovení pro nepřípustnost.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení větu druhou ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 29. října 2014

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu