Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1170/2014

7 Tdo 1170/2014-25

U S N E S E N Í

P. Š.

Podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. Š. o d m í t á. O d ů v o d n ě n í

Obviněný P. Š. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 5. 2014, sp. zn. , jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. . Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Dovolání podal proto, že Vrchní soud v Olomouci ponechal beze změny výrok o vině obviněného zločinem loupeže podle § 173 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku. Uplatněné námitky obviněný zaměřil proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem výroku o vině a týkala se jeho totožnosti s osobou pachatele. Tyto námitky vycházely z obhajoby obviněného, že v kritickou dobu vůbec nebyl na místě činu. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Krajskému soudu v Ostravě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Žádný z těchto důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním a k hodnocení důkazů. Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jde ovšem o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Také pokud je dovolacím důvodem „jiné nesprávné hmotně právní posouzení", jedná se o aplikaci hmotného práva na skutkový stav zjištěný soudy. Nepřichází tedy zásadně v úvahu, aby se dovolání opíralo o námitky proti skutkovým zjištěním soudů, proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek není určeno k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí, ale k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí nižších soudů. Je-li dovolání podáno proti odsuzujícímu rozhodnutí, pak dovolacímu důvodu podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. odpovídají pouze takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným.

Obviněný byl odsouzen pro zločin loupeže podle § 173 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku. Skutek spočíval podle zjištění Krajského soudu v Ostravě v podstatě v tom, že obviněný P. Š. dne 3. 5. 2013 kolem 11,00 hodin v H., ul. S. Č., u domu č. … přepadl poškozenou F. K., kterou si předtím vytipoval v nákupním středisku Kaufland, sledoval ji a v úmyslu zmocnit se finančních prostředků k ní nečekaně zezadu přistoupil, uchopil její tašku v úmyslu vytrhnout jí tašku z ruky, opakovaně razantně taškou zatáhl tak, že poškozená v důsledku přetahování a silného strčení ze strany obviněného upadla na obrubník chodníku, takže povolila sevření tašky, čehož obviněný využil k tomu, že jí vytrhl tašku, v níž měla peněžní částku nejméně 12 000 Kč, občanský průkaz a nákup potravin, a z místa utekl. Podle dalších zjištění Krajského soudu v Ostravě obviněný způsobil poškozené kromě majetkové škody také zlomeninu dolního konce vřetenní a loketní kosti vpravo a zlomeninu tzv. chirurgického krčku a velkého hrbolu levé pažní kosti s hospitalizací do 6. 5. 2013, dalším léčením po dobu nejméně šesti až osmi týdnů a přetrvávajícími obtížemi.

Obviněný v podaném dovolání neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedenými skutkovými zjištěními nebyly naplněny zákonné znaky zločinu loupeže podle § 173 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově korespondovaly s dovolacím důvodem podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř.

Veškeré námitky, které obviněný pojal do dovolání, byly zaměřeny proti zjištění soudů, že je osobou totožnou s pachatelem přepadení, a proti tomu, jakým hodnocením důkazů soudy dospěly k tomuto zjištění. Jde o skutkové námitky, které se míjejí s dovolacím důvodem podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval zákonný dovolací důvod uvedený v § 265b odst. l písm. g) tr. ř., ale jinak uplatnil námitky, které mu co do obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, a to za předpokladu, že tu je extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních , y.

Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy se vyznačuje zejména tím, že skutková zjištění soudů postrádají obsahovou spojitost s důkazy, že skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, že skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.

Mezi skutkovými zjištěními Krajského soudu v Ostravě, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Vrchní soud v Olomouci, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor, a to ani v otázce totožnosti osoby obviněného s pachatelem přepadení.

Soudy si byly vědomy toho, že obviněný popřel spáchání činu s tvrzením, že na místě činu vůbec nebyl a že se v kritickou dobu zdržoval jinde, a braly v úvahu také nejistou výpověď poškozené, která jako svědkyně popsala pachatele spíše jen povšechně, nebyla s to spolehlivě potvrdit, že pachatelem byl právě obviněný, a kladla důraz na to, že na hlavě měl kapuci. S ohledem na to soudy pečlivě hodnotily ostatní důkazy, z nichž jedna část spolehlivě vyvrátila obhajobu obviněného o jeho přítomnosti na jiném místě a další část v souhrnu jasně ukázala na to, že obviněný byl pachatelem přepadení. Kamerovým záznamem bylo jednoznačně prokázáno, že obviněný byl v nákupním středisku, kde nakupovala poškozená, a že z něho odešel zároveň s poškozenou. Poblíž místa přepadení byla nalezena mikina s kapucí patřící obviněnému. V kapse této části oděvu obviněného se nacházela jízdenka městské hromadné dopravy vystavená řidičem autobusu v nástupní stanici na lince, kterou k cestě z nákupního střediska použila také poškozená, přičemž čas vystavení jízdenky jen těsně předcházel době spáchání činu. Na mikině i jízdence byl identifikován profil DNA obviněného. Svědek J. B. bydlící poblíž místa činu uslyšel volání poškozené, a když vyhlédl z okna, krátce uviděl vzdalujícího se muže v mikině s kapucí na hlavě, který nesl něco v ruce a při tom ztratil půlku chleba v sáčku. Půlka chleba přitom byla součástí nákupu poškozené. Pokud za tohoto stavu dospěly soudy ke zjištění, že obviněný je osobou totožnou s pachatelem přepadení, není na tomto jejich závěru nic nepřijatelného.

Jinak není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu podrobně reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. a že své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně a logicky vysvětlily.

To, že obviněný nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že se tím pádem neztotožňuje ani se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. října 2014 Předseda senátu : JUDr. Petr Hrachovec