Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2451/2014

U S N E S E N Í

Credico europe a. s.

Mgr. H. M.

, zastoupené JUDr. Pavlem Ramešem, advokátem se sídlem v Praze 2, Fügnerovo náměstí 1808/3, pro 16 740 000 Kč s příslušenstvím, vedené Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 12. 2013, č. j. -72, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 27. 9. 2013, č. j. -54, kterým Okresní soud v Kladně zamítl návrh povinné na zastavení exekuce.

Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že se odvolací soud „zjevně odchýlil od rozhodovací praxe odvolacího soudu v dané právní oblasti, tj. v otázce povinnosti hradit exekuci tak, jak je v daném případě prováděna“. Vytýká odvolacímu soudu, že věc nesprávně právně posoudil, neboť nárok uplatňovaný exekucí proti povinné nemůže být vymáhán, jelikož je součástí majetkové podstaty zahrnuté do insolvenčního řízení vedeného proti jejímu manželu R. M. Krajským soudem v Praze pod sp. zn. a dále je vedeno insolvenční řízení proti společnosti ViP real s. r. o. Městským soudem v Praze pod sp. zn. . Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.

Oprávněná ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že návrh povinné na zastavení exekuce je neopodstatněný, neboť zde není žádný ze zákonných důvodů pro zastavení exekuce. Jsou-li proti dalším solidárním dlužníkům z exekučního titulu vedena insolvenční řízení, v nichž je projednáván dluh soudně vymáhaný po povinné, není tato skutečnost důvodem pro zastavení exekuce. Pokud by byla vedena exekuce na majetek ve společném jmění manželů (povinné a jejího manžela) a tento majetek by byl součástí majetkové podstaty v insolvenčním řízení vedeném proti manželovi povinné, nebylo by možné exekuci na tento majetek provést. Samotnému nařízení či vedení exekuce i ve vztahu k tomuto majetku však ze zákona nic nebrání ( věta první , o úpadku a způsobech jeho řešení //). Oprávněná navrhla, aby dovolací soud dovolání povinné zamítl a potvrdil usnesení odvolacího soudu jako věcně správné.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7. a část první, čl. II, bod 2. ), dále jen „“.

Z vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přijal závěr, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje. Tento závěr byl z hlediska ústavněprávního rovněž aprobován Ústavním soudem (srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. června 2014, sp. zn. , ze dne 23. září 2014, sp. zn. ).

Dovolatelka neuvedla, od které ustálené praxe dovolacího soudu se měl odvolací soud odchýlit, a to ani uvedením spisových značek v minulosti vydaných rozhodnutí dovolacího soudu, případně uvedením čísla (R), pod kterým tato rozhodnutí měla být publikována ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, či jiným konkrétním způsobem. Dovolání má tedy vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, přičemž tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nejvyšší soud proto dovolání podle ( ) odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. listopadu 2014

JUDr. Miroslava Jirmanová

předsedkyně senátu