Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1184/2014

3 Tdo 1184/2014-19

U S N E S E N Í

L. S.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání

o d m í t á

.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. ze dne 29. ledna 2014 byla dovolatelka uznána vinnou pod bodem 5) přečinem krádeže podle , odst. 2, odst. 3 ( , , účinného od 1. 1. 2010, dále jen tr. zákoník) a přečinem porušování domovní svobody podle , odst. 2 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za výše uvedené trestné činy byla odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků a pro jeho výkon byla zařazena do věznice s ostrahou. Týmž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného M. P. a o vznesených nárocích na náhradu škody.

O odvolání obviněné L. S. rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. ze dne 25. března 2014 tak, že podané odvolání podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podala obviněná L. S. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označila ten, který je uveden v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedla, že skutkový děj uvedený ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně nevyplynul z provedeného dokazování. Všechny výroky rozsudku soudu prvního stupně považuje za nesprávné, neboť se vytýkaného jednání nedopustila. Popsala vlastní verzi skutkového děje s tím, že se domnívala, že je spoluobviněný P. oprávněn předmětné vozidlo řídit a v rodinném domě v B. se nikdy nenacházela, přičemž poskytla i vlastní vysvětlení toho, jak se ocitla její pachová stopa na tomto místě. Vyjádřila se k výpovědi jednotlivých svědků s tím, že jsou dány velmi důvodné pochybnosti o její vině a soudy takto měly postupovat v souladu se zásadou in dubio pro reo. Závěrem svého podání proto navrhla, aby bylo „napadené usnesení dovolacím soudem ve smyslu § 265k odst. 1 tr. řádu v plném rozsahu zrušeno a věc byla dle ust. § 265

l

tr. řádu tomuto soudu přikázána k novému projednání a rozhodnutí.“

Toto dovolání bylo dne 6. 8. 2014 doručeno Nejvyššímu státnímu zastupitelství, to však přípisem ze dne 28. 8. 2014 sdělilo prostřednictvím příslušné státní zástupkyně, že se k podanému dovolání nebude věcně vyjadřovat.

Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí.

Důvod dovolání vymezený ustanovením

§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. Nejvyšší soud se tedy nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních a je takto zjištěným skutkovým stavem vázán. Povahu právně relevantních námitek nemohou mít takové námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká neúplnost provedeného dokazování.

Z hlediska uplatněného dovolacího důvodu je tak zřejmé, že dovolatelkou uplatněné námitky nelze považovat za právně relevantně uplatněné pod deklarovaným dovolacím důvodem, neboť se jedná o námitky, jejichž prostřednictvím dovolatelka toliko zpochybňuje způsob, jakým soudy hodnotily (ve věci provedené) důkazy a předkládá dovolacímu soudu vlastní (pro ni příznivější) verzi skutkového děje, přičemž takovéto námitky nejsou způsobilé naplnit nejen deklarovaný dovolací důvod, ale ani žádný z dalších zákonem taxativně stanovených důvodů dovolání.

Soudy (zejména) v odůvodnění svých (přijatých) rozhodnutí jasně a srozumitelně objasnily, z jakých důkazů vycházely a jak a které jednotlivé důkazy hodnotily a proč uznaly dovolatelku vinnou výše uvedenými přečiny. Vycházely přitom nejen z (usvědčující) výpovědi spoluobviněného M. P., ale i z výsledků porovnání pachových stop z místa činu, protokolu pořízeného z místa činu, přičemž tyto (takto zjištěné) skutečnosti jsou podpořeny i výpovědí svědka Š. Oba soudy uvedené důkazy pečlivě hodnotily jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a současně vyložily, proč neuvěřily obhajobě dovolatelky.

Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Nejvyšší soud neshledal ve věci žádný, natož pak extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právním posouzením skutku na straně druhé, když pouze jeho existence by mohla v řízení o dovolání odůvodnit zásah do skutkových zjištění soudu prvého stupně a soudu odvolacího.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 18. září 2014

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka