Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2643/2014

21 Cdo 2643/2014

U S N E S E N Í

P. K.

Palivový kombinát Ústí, státní podnik

se sídlem v Hrbovicích, Hrbovická č. 2, IČO 00007536, o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. března 2014 č. j. -330, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 3. 2014 č. j. -330 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

Nejvyšší soud již dříve ve vztahu k obsahově shodné právní úpravě v předchozím dospěl k závěru, že změny v úpravě svých povinností ve smyslu ustanovení (nyní srov. ustanovení ) se může zaměstnavatel úspěšně domáhat nejen v případě onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu poškozeného zaměstnance, jež nejsou v příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem (jeho následky) a jež samy o sobě vylučují jakoukoliv výdělečnou činnost, ale i tehdy, jestliže tato onemocnění (zhoršení zdravotního stavu) sice nemají za následek úplnou ztrátu pracovní způsobilosti poškozeného, ale znemožňují mu výkon práce, kterou konal před vznikem škody a která byla určující pro zjištění průměrného výdělku před vznikem škody, a že, byl-li by poškozený zaměstnanec za těchto změněných poměrů způsobilý - kdyby nebylo pracovního úrazu - konat jinou práci (méně placenou), z níž ho obecné onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu nevylučuje, je zaměstnavatel i nadále povinen platit poškozenému zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity nebo částečné invalidity), ovšem nikoli do výše průměrného výdělku před vznikem škody, ale jen do výše průměrného výdělku (zjištěného zpravidla jako pravděpodobný výdělek), kterého by (prokazatelně) dosahoval při výkonu výše zmíněné jiné práce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2002 sp. zn. , uveřejněný pod č. 47 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003). V projednávané věci byla takovou změnou poměrů na straně žalobce podle skutkových zjištění soudů mimo jiné okolnost, že žalobce v době od 1. 8. 2007 do 11. 6. 2008, za kterou se domáhal náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, trpěl onemocněním (částečnou ztrátou sluchu), které nebylo v příčinné souvislosti s jeho pracovním úrazem ze dne 29. 6. 1981 (a nebylo ani nemocí z povolání) a které mu znemožňovalo výkon práce řidiče důlní lokomotivy, kterou konal před vznikem škody. Vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu, že se nezabýval tím, zda žalobce byl v uvedeném období s částečnou ztrátou sluchu způsobilý k výkonu jiné práce, pak přehlíží, že tato okolnost nebyla pro rozhodnutí posuzované věci významná vzhledem ke skutkovému zjištění soudů, že změna poměrů na straně žalobce spočívala též v tom, že žalobce již v uvedené době netrpěl poúrazovou epilepsií ani jinými následky pracovního úrazu, který utrpěl dne 29. 6. 1981, a že proto pracovní úraz jeho způsobilost k práci nadále neomezoval.

Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu rovněž vyplývá, že zaměstnavatel se může domáhat změny v úpravě svých povinností z důvodu podstatné změny poměrů poškozeného zaměstnance, které byly rozhodující pro určení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, i v případě, že o této náhradě byla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena dohoda o narovnání či jiná dohoda, a že změnu poměrů může uplatňovat i v rámci své obrany proti žalobě zaměstnance o plnění z uzavřené dohody (srov. například rozhodnutí býv. Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 1969 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 83 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1969, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006 sp. zn. ).

V části, v níž žalobce uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení (zpochybňuje-li skutkové zjištění odvolacího soudu, že v době od 1. 8. 2007 do 11. 6. 2008 již netrpěl poúrazovou epilepsií ani jinými následky pracovního úrazu ze dne 29. 6. 1981, a způsob, jakým k němu odvolací soud dospěl, a namítá-li vadu řízení, kterou spatřuje v tom, že „nebyl konkrétně poučen a vyzván ani jedním ze soudů k doplnění svých tvrzení či předložených důkazů“), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. října 2014

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu