Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2130/2014

23 Cdo 2130/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. v právní věci žalobkyně LIGNETA servis s.r.o., se sídlem Karlovy Vary, Severní 872/15, PSČ 360 05, identifikační číslo osoby 25206982, zastoupené Mgr. Jiřím Halaburtem, advokátem se sídlem Karlovy Vary, Plzeňská 11, proti žalované GRANIO s.r.o., se sídlem Praha 1, Revoluční 1003/3, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 25412841, zastoupené JUDr. Michaelou Šerou, advokátkou se sídlem Praha 1, Revoluční 1003/3, zaplacení 319 057 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. února 2014, č. j. -103, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. února 2014, č. j. -103, potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. října 2013, č. j. -87, kterým byl zrušen rozsudek pro zmeškání Městského soudu v Praze ze dne 2. září 2013, č. j. -76.

Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že žalovaná osvědčila existenci omluvitelného důvodu, pro který její právní zástupkyně zmeškala první jednání ve věci, když náhlá zdravotní indispozice právní zástupkyně žalované, pro něž se nemohla zúčastnit jednání nařízeného na 2. 9. 2013, byla v odvolací lhůtě, běžící pro možnost podání odvolání proti rozsudku pro zmeškání, doložena potvrzením odborného lékaře ze dne 1. 9. 2013. Odvolací soud proto potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, který vyhověl návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání podle (dále jen „ “). Za nedůvodnou považoval odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, námitku žalobkyně, podle níž může být důvodem pro zrušení rozsudku pro zmeškání podle jen doručení včasné omluvy z jednání. Byť žalovaná doručení včasné omluvy prostřednictvím e-mailu soudu nedoložila, oba soudy vzaly za rozhodující skutečnost, že žalovaná zmeškala jednání z omluvitelných důvodů, což považovaly za dostačující pro vyhovění návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání, byť doručení včasné omluvy nebylo soudu doloženo.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Přípustnost dovolání vymezila tím, že napadené rozhodnutí závisí ve smyslu na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (dále jen“Nejvyšší soud“) ze dne 23. 9. 1999, sp. zn. , podle něhož není omluvitelným důvodem ve smyslu okolnost, která žalovanému byla známa předem - třebaže mu objektivně zabraňovala v účasti na jednání - jestliže žádné objektivní okolnosti nebránily tomu, aby včas omluvil svou neúčast na jednání. Dovolatelka má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu i s rozhodnutím ze dne 27. 1. 2000, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že omluvu neúčasti u jednání soudu nebo jiného úkonu lze ve smyslu a uskutečnit i jiným způsobem než podáním podle Dovolatelka namítá, že odvolací soud se nesprávně spokojil s dodatečným doložením ospravedlňujících důvodů absence právní zástupkyně žalované na soudním jednání, aniž by vyžadoval, aby ze strany žalované byla učiněna omluva před jednáním. Pokud žalovaná tvrdila, že dne 1. 9. 2013 telefonovala své asistentce, aby téhož dne (v neděli) zaslala ze svého soukromého e-mailu omluvu právní zástupkyně žalované u jednání, dovolatelka namítá, že odvolací soud nezvážil správně skutečnost, že pokud zdravotní stav právní zástupkyně žalované dovoloval dne 1. 9. 2013 telefonovat asistentce, pak zajisté mohla právní zástupkyně dne 2. 9. 2013 zatelefonovat omluvu soudu z jednání nařízeného na 2. 9. 2013 na 13. hodinu, resp. ověřit, zda její omluva od asistentky na soud byla doručena. Dovolatelka tedy dovozuje, že odvolací soud nesprávně posoudil ve smyslu , že žádné objektivní okolnosti nebránily žalované, resp. její právní zástupkyni, zajistit omluvu z jednání včas a řádně. Dovolatelka proto navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil, případně zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud, jako soud dovolací ( ), dospěl k závěru, že dovolání je přípustné podle , neboť rozhodnutím odvolacího soudu se odvolací řízení končí a napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Nejvyšší soud považuje dovolání za důvodné, neboť výše citované rozhodnutí Vrchního soudu v Praze spočívá ve smyslu na nesprávném právním posouzení splnění předpokladů pro zrušení rozsudku pro zmeškání ve smyslu

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že odvolací soud se při posuzování předpokladů pro zrušení rozsudku pro zmeškání odchýlil od rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 1999, sp. zn. , publikovaného v Soudní judikatuře seš. 4/2000, pod označením SJ 44/2000, podle něhož není omluvitelným důvodem ve smyslu okolnost, která žalovanému byla známa předem - třebaže mu objektivně zabraňovala v účasti na jednání - jestliže žádné objektivní okolnosti nebránily tomu, aby včas omluvil svou neúčast na jednání. Dovolatelce lze přisvědčit, že ze skutkových zjištění soudu a ze samotného tvrzení žalované (viz vyjádření k dovolání na č. l. 147/verte spisu ve spojení s odkazem na podání ze dne 17. 9. 2013 – č. l. 79 až 81 spisu) nelze dovodit, že by právní zástupkyně žalované nebyla z objektivních důvodů schopna včas omluvit svoji neúčast na jednání u soudu nařízeného na 2. 9. 2013. Navíc sama žalovaná tvrdí, že její právní zástupkyně ještě dne 1. 9. 2013 telefonicky požádala svoji asistentku T. B., aby ji z jednání omluvila, resp. požádala o odročení jednání, která tak podle tvrzení žalované měla učinit ze soukromého e-mailu (viz č. l. 80 a 89 spisu). Je proto zřejmé, že byla-li právní zástupkyně schopna kontaktovat svoji asistentku, pak byla schopna kontaktovat se svojí omluvou i soud.

S ohledem na výše uvedené, kdy dovolání je podle přípustné a důvodně ohledně nesprávného posouzení otázky splnění předpokladů pro zrušení rozsudku pro zmeškání ve smyslu , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s ustálenou judikaturou, Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu podle , bez jednání ( ), zrušil; jelikož důvody, pro které bylo usnesení odvolacího soudu zrušeno, platí i pro usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i usnesení soudu prvního stupně, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( ), v němž bude soud vázán právním názorem dovolacího soudu ( , věta za středníkem ); soud rozhodne také o dosavadních nákladech řízení včetně řízení dovolacího ( , věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. října 2014

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu