Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1020/2014

-45

U S N E S E N Í

J. S.

,

proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 12. 2013 a ze dne 8. 10. 2013, sp. zn. , v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. , takto:

Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný J. S. nebere do vazby.

O d ů v o d n ě n í

Obviněný J. S. vykonává trest odnětí svobody v trvání osmi roků, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. , ve spojení s usneseními Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 10. 2013 a ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. . Tato rozhodnutí byla z podnětu dovolání obviněného zrušena usnesením Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2014, sp. zn. , s tím, že Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci bylo přikázáno nové projednání a rozhodnutí věci. Tím odpadl podklad pro další výkon trestu podnětí svobody. Zároveň bylo nutné rozhodnout podle § 265l odst. 4 tr. ř. o vazbě.

Nejvyšší soud shledal, že v nynějším stádiu řízení není u obviněného dán žádný z důvodů vazby podle § 67 písm. a) až c) tr. ř.

V původním řízení konaném před soudy prvního a druhého stupně byl obviněný ve vazbě z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. ř. Pro závěr, že tento důvod vazby tu je i po rozhodnutí Nejvyššího soudu v dovolacím řízení, není přesvědčivého podkladu.

Obviněný je stíhán pro trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů), který měl být spáchán v období let 1997-2001, pro zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, který měl být spáchán v období let 2006-2011, a pro další trestné činy spáchané ve stejném období. Trestného činu znásilnění (§ 241 tr. zák.) se měl podle obžaloby dopustit zneužitím bezbrannosti chlapce narozeného v roce 1989 a zločinu znásilnění (§ 185 tr. zákoníku) se měl dopustit zneužitím bezbrannosti svého adoptivního syna narozeného v roce 2001 a jeho dvou kamarádů narozených rovněž v roce 2001. Výsledky dovolacího řízení ukazují na reálnou možnost zmírnění výroku o vině v novém řízení. Navíc tu je již výrazný časový odstup od doby spáchání těchto skutků. Vzhledem k tomu, že bezbrannost poškozených byla vyvozována jen z jejich věku, nelze pominout, že v souvislosti s jejich nynějším věkem je prakticky vyloučeno, aby tento stav u nich nadále trval. To je významné zejména v případě poškozeného, který je adoptivním synem obviněného a žil s ním ve společné domácnosti. Obviněný se měl trestné činnosti dopouštět ve svém domě, případně ojediněle v motorovém vozidle při dopravě jednoho z poškozených do svého bytu. Kromě jeho adoptivního syna byli další dva poškození, na nichž měl obviněný spáchat zločin znásilnění, kamarády jeho adoptivního syna a z toho titulu docházeli do domu obviněného. Z časového odstupu od doby spáchání posuzovaných skutků vyplývá malá reálnost opakování těchto situací a tudíž i malá reálnost opakování trestné činnosti, jejíž podstatou by bylo znásilnění. Pokud byl obviněný v roce 1996 odsouzen jako mladistvý pro trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zák. v trestní věci Okresního soudu v Jablonci sp. zn. , nelze z toho ve vztahu k otázce důvodnosti vazby vyvozovat žádné závěry. Kromě velkého časového odstupu od spáchání dřívějšího trestného činu je významné, že bylo upuštěno od potrestání obviněného vzhledem k menšímu stupni nebezpečnosti činu, takže se na obviněného hledí, jako by nebyl odsouzen.

V projednávané věci byla osobní svoboda obviněného omezena vazbou a navazujícím výkonem trestu odnětí svobody od 7. 7. 2011, tedy po tak dlouhou dobu, která v nynějším stádiu řízení činí vazbu zbytečnou.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že obviněný se nebere do vazby.

Poučení

: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 11. září 2014

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec