Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 13/2013

29 Cdo 13/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobců a) Ing. J. M., b) Ing. D. M., oběma zastoupeným JUDr. Petrem Papouškem, MBA, advokátem, se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů 976/12, PSČ 170 00, proti žalované České republice - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, PSČ 128 00, identifikační číslo osoby 69797111, o určení práva odpovídajícího věcnému břemeni, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. června 2012, č. j. -62, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 11. října 2011, č. j. -40, zamítl žalobu o určení, že zastavěné pozemky parc. č. 200/5, parc. č. 200/6, parc. č. 200/7, parc. č. 200/8 v k. ú. S., zapsané na LV č. 60000 u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha (dále jen „pozemky“), jsou, počínaje 1. lednem 2001, zatíženy právem odpovídajícím věcnému břemeni spočívajícímu v umístění budovy v témže k. ú., v rozsahu odpovídajícím spoluvlastnickému podílu na společných částech domu ve výši 739/62119 (dále jen „věcné břemeno“) [I. výrok] a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení [II. výrok].

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. června 2012, č. j. -62, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že určil, že pozemky jsou počínaje 1. lednem 2001 zatíženy věcným břemenem (výrok první), a žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok druhý).

Proti rozsudku odvolacího soudu, a to výslovně proti oběma výrokům, podala žalovaná dovolání, majíc je za přípustné a navrhujíc, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil, popř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

V rozsahu, ve kterém směřuje proti druhému výroku napadeného rozsudku o nákladech řízení před soudy obou stupňů, Nejvyšší soud dovolání odmítl podle , , (dále též jen „ “) jako objektivně nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je veřejnosti dostupné, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001, na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Ve zbývajícím rozsahu pak Nejvyšší soud dovolání, které je přípustné podle , odmítl dle jako zjevně bezdůvodné, neboť dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobci mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu [srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2006, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 53/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek ze dne 27. března 1997, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 1997, pod číslem 21, rozsudek ze dne 27. listopadu 2007, sp. zn. , rozsudek ze dne 27. července 2007, sp. zn. , či rozsudek ze dne 13. května 2010, sp. zn. ], od níž se Nejvyšší soud nehodlá odchýlit ani v projednávané věci.

Zabývat se dovoláním meritorně pokládá Nejvyšší soud za dané situace za nadbytečné.

Výrok o nákladech řízení se opírá o , a , když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobcům podle obsahu spisu náklady dovolacího řízení nevznikly.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012), se podává z bodu 7, článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. září 2014

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu