Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2709/2014

U S N E S E N Í

L. B.

DNO o.s.

se sídlem v Brně, Mendlovo náměstí č. 20/11, IČO 27009521, o náhradu mzdy a vyznačení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. listopadu 2013, č. j. -74, takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. listopadu 2013, č. j. -74,

se mění

takto:

Usnesení Městského soudu v Brně ze dne 30. května 2013, č. j. -57,

se mění

tak, že řízení

se nezastavuje

.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 10. 2012 domáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru žalovaným, náhrady mzdy a vyznačení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 13. 12. 2012, č. j. -44, bylo řízení o žalobě na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru vyloučeno k samostatnému projednání, dále vedenému u Městského soudu v Brně pod sp. zn. .

Městský soud v Brně usnesením ze dne 30. 5. 2013, č. j. -57, řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že zde není subjekt, proti kterému je možné řízení vést, když ze zprávy ministerstva vnitra České republiky, stejně jako z přiloženého zápisu valné hromady žalovaného, vyplývá, že žalovaný, který byl občanským sdružením ve smyslu , o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), ke dni 30. 10. 2012 oznámil svůj zánik, a to dobrovolným rozpuštěním. K rozpuštění sdružení, resp. k jeho zániku přitom došlo, „aniž by bylo určeno, kdo je povinen uspokojit případné nároky zaměstnanců zrušeného zaměstnavatele, popřípadě uplatňovat jeho nároky, jak má na mysli ustanovení “. Řízení proto pro neodstranitelnou vadu podmínek řízení podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), zastavil.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. 11. 2013, č. j. -74, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vyšel přitom mimo jiné ze sdělení Ministerstva vnitra České republiky (k jeho dotazu ohledně okolností zániku žalovaného), že ke dni 30. 10. 2012 došlo k zániku žalovaného dobrovolným rozpuštěním, jež bylo schváleno příslušným orgánem žalovaného ve smyslu jeho stanov, že při zániku žalovaného nebyl určen orgán, který by provedl majetkové vypořádání, a že ministerstvo vnitra nehodlá postupovat podle ustanovení § 13 odst. 3 a 4 zákona o sdružování občanů. Ze zápisu z valné hromady z 30. 10. 2012 zjistil, že vypořádáním byl zpeněžen jediný majetek, a to podíl na nemovitosti v Brněnských Ivanovicích za cenu 400.000,- Kč a tato částka byla použita na uhrazení závazků žalovaného po splatnosti. Měl proto za prokázané, že žalovaný nemá žádné finanční prostředky ani majetek, ohledně kterého by bylo možné provést vypořádání, a že ke dni 31. 10. 2012 došlo k jeho zániku dobrovolným rozpuštěním. Uvedl dále, že „z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že 11. 10. 2012 bylo proti žalovanému zahájeno insolvenční řízení, které po nařízení jednání na den 21. 10. 2013 bylo zastaveno, neboť dlužník po zahájení insolvenčního řízení, avšak dříve, než bylo řízení pravomocně ukončeno, ztratil způsobilost být účastníkem řízení, neboť zanikl, a to bez právního nástupce“. Odvolací soud tak měl za prokázané, a že žalovaný při dobrovolném rozpuštění provedl majetkové vypořádání, a že v současné době již nemá žádný movitý ani nemovitý majetek, vůči němuž by mohlo být majetkové vypořádání provedeno. Z uvedeného důvodu dospěl k závěru, že soud prvního stupně postupoval v souladu s ustanovením , když řízení zastavil.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, v němž mimo jiné namítá, že v posuzované věci nebylo žalovaným provedeno majetkové vypořádání, nemohlo proto dojít k platnému zániku žalovaného jako subjektu práva ani ke ztrátě jeho způsobilosti být účastníkem řízení ve smyslu ustanovení Žalovaný je tak i nadále způsobilý vystupovat v občanském soudním řízení jako jeho účastník. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení, eventuálně zrušil i usnesení Městského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2013, č. j. -57, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení , neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Podle ustanovení kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením ( ). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví ( o. s. ř).

Podle ustanovení zákona o sdružování občanů sdružení zaniká a) dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením, b) pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění, c) zrušením podle jiného právního předpisu (, o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim).

Při zániku sdružení se provede majetkové vypořádání, přičemž při zániku sdružení pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění provede jeho majetkové vypořádání likvidátor určený ministerstvem vnitra. Likvidátor určený ministerstvem vnitra provede majetkové vypořádání i v případě zániku sdružení dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením, není-li zde takový orgán sdružení, který by majetkové vypořádání provedl (§ 13 zákona o sdružování občanů).

V posuzované věci dospěl odvolací soud k závěru, že došlo k zániku žalovaného (občanského sdružení) dobrovolným rozpuštěním (srov. zákona o sdružování občanů), čímž žalovaný zanikl bez právního nástupce a tím nastala překážka ve smyslu ustanovení , pro kterou ve věci nelze pokračovat. Spokojil se s jednostrannými sděleními ministerstva vnitra a členů rady žalovaného a se zápisem z valné hromady žalovaného, že žalovaný zanikl a ztratil způsobilost být účastníkem řízení, aniž by se vypořádal s otázkou, zda při zániku žalovaného bylo provedeno majetkové vypořádání způsobem předvídaným v ustanovení zákona o sdružování občanů či nikoliv. Nelze však přehlédnout, že právnická osoba neztratí způsobilost účastnit se řízení pouhým zrušením, nýbrž až jejím zánikem, který následuje po majetkovém vypořádání. Rozhodnutí příslušného orgánu žalovaného (občanského sdružení) o dobrovolném rozpuštění bez právního nástupce a oznámení tohoto rozhodnutí příslušnému ministerstvu nemají sama o sobě za následek okamžitý zánik způsobilosti sdružení být subjektem práv a povinností a tím ani zánik způsobilosti sdružení být účastníkem občanskoprávního řízení. Jednostranné prohlášení žalovaného (nebo členů jeho rady), že veškeré jeho záležitosti byly vypořádány a že nemá žádný movitý ani nemovitý majetek, nepostačuje pro závěr o zániku občanského sdružení, obdobně jako nepostačuje ani samotný výmaz žalovaného (občanského sdružení) z registru ministerstva vnitra, neboť tento má pouze deklaratorní charakter (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. ).

Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu je předčasné a tudíž nesprávné, a protože na základě dosavadních výsledků řízení je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud napadené usnesení Městského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2013, č. j. -57 podle ustanovení změnil tak, že řízení se nezastavuje; o náhradě nákladů řízení se nerozhoduje, neboť rozhodnutím se řízení nekončí. O náhradě nákladů řízení (i dovolacího), bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí odvolacího soudu, popřípadě soudu prvního stupně (, ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. října 2014

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu