Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3128/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatelky V. H., zastoupené JUDr. Davidem Karabcem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Na Stráži 1306/5, PSČ 180 00, za účasti společnosti 1. A – Z, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Průhonická 3, identifikační číslo osoby 26150581, zastoupené JUDr. Vladimírem Krejčíkem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Anglická 414/28, PSČ 120 00, o vyplacení vypořádacího podílu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. prosince 2013, č. j. -342, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. února 2012, č. j. -241 uložil společnosti 1. A – Z, s. r. o. (dále jen „společnost“) zaplatit navrhovatelce z titulu vypořádacího podílu 2.391.737,- Kč (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II. a III.).

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že se návrh zamítá (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý a třetí výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „“), jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné podle , neshledal přípustným ani podle

Závěr, podle něhož se výše vypořádacího podílu stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, neurčuje-li společenská smlouva, že se má zjistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce, plyne zcela jednoznačně z textu , obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“). Pouhé zopakování zcela jasného a žádné výkladové obtíže nepřinášejícího znění právního předpisu Nejvyšším soudem nelze přitom považovat za řešení otázky hmotného nebo procesního práva, na němž závisí napadené rozhodnutí ve smyslu

Poukazuje-li dovolatelka na závěry, jež Nejvyšší soud formuloval např. v usnesení ze dne 27. července 2011, sp. zn. (které je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na webových stránkách Nejvyššího soudu), přehlíží, že Nejvyšší soud v něm posuzoval otázku poctivosti a proporcionality vypořádání mezi společníky ve vztahu k možným způsobům určení výše vypořádacího podílu. V projednávané věci se odvolací soud touto otázkou zabýval a nezjistil rozdíl mezi výší vlastního kapitálu a čistého obchodního majetku. Namítá-li dovolatelka, že jí společnost dosud nezaplatila kupní cenu za převedené nemovitosti a že v účetnictví jako věřitele této pohledávky nesprávně vede pouze druhého společníka a jednatele (a současně bývalého manžela dovolatelky), zaměňuje pohledávku z titulu vypořádacího podílu s pohledávkou na zaplacení kupní ceny. Skutečnost, že společnost podle dovolatelky chybně považuje za věřitele této pohledávky pouze bývalého manžela dovolatelky, pak nemá vliv (což ostatně ani dovolatelka netvrdí) na výši vlastního kapitálu (srov. § 6 odst. 4 obch. zák.) ani čistého obchodního majetku (srov. § 6 odst. 1 až 3 obch. zák.).

Závěr, podle něhož v projednávané věci nebyly naplněny předpoklady pro aplikaci , je taktéž v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 2/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 6. listopadu 2013, sp. zn. , anebo důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 18. července 2005, sp. zn. , které je veřejnosti přístupné na webových stránkách Ústavního soudu. Z toho, že dosud nebylo vypořádáno společné jmění manželů a možnosti dovolatelky disponovat s tímto majetkem jsou omezené, nelze dovozovat, že je nespravedlivé, aby společnost, která důvodně hájila svá ohrožená práva, obdržela náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložila.

Konečně vytýkaná vada řízení (nepřezkoumatelnost rozhodnutí odvolacího soudu) nezahrnuje žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž posouzení by spočívalo napadené rozhodnutí, a nepředstavuje tak uplatnění způsobilého dovolacího důvodu ( ). Ostatně napadené rozhodnutí tvrzenou vadou netrpí (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. září 2014

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu