Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3573/2014

30 Cdo 3573/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a Mgr. Víta Bičáka v exekuční věci oprávněné Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/23, identifikační číslo osoby 63998530, zastoupené Mgr. Davidem Belhou, advokátem se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 1153/13, proti povinnému Ing. P. P., zastoupenému JUDr. Radomilem Ondruchem, advokátem se sídlem v Praze 2, Šafaříkova 371/22, pro 249 684,00 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2014, č. j. -64, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Odvolací soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 26. 9. 2013, č. j. -37, kterým Obvodní soud pro Prahu 10 nařídil exekuci podle vykonatelného rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2010, č. j. -419, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 249 684,00 Kč a k úhradě nákladů exekuce a nákladů oprávněné a provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Jiřího Fišera, Exekutorský úřad Nový Jičín.

Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost opírá o a a namítá, že „…odvolací soud rozhodl v této věci zřetelně nesprávně v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a to, že povinným je vždy ten, se kterým odvolací soud končí odvolací řízení.“ Povinný navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.

Oprávněná ve svém vyjádření navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl, případně zamítl, a uložil povinnému povinnost nahradit oprávněné náklady soudního řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7 a část první, čl. II, bod 2 ), dále jen „ “.

Dovolání není přípustné.

Z vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Nejvyšší soud ve svém usnesení uveřejněném pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek přijal závěr, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje.

Protože dovolatel neuvedl, od které ustálené praxe dovolacího soudu se podle jeho názoru měl odvolací soud odchýlit, a to ani sdělením spisových značek v minulosti vydaných rozhodnutí dovolacího soudu (případně čísla, pod nímž tato rozhodnutí měla být publikována ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu) či jiným konkrétním způsobem, Nejvyšší soud postupoval podle a dovolání odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. září 2014

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, Ph.D.

předsedkyně senátu