Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 320/2014

23 Cdo 320/2014

U S N E S E N Í

Ing. V. H.,

Štěpánov, a. s.,

se sídlem ve Štěpánově, Liboš 98, identifikační číslo osoby 25 36 32 39, zastoupeného JUDr. Janem Špilháčkem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Beneše Třebízského 32, o zaplacení částky 126.273,- Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalovaného na zaplacení částky 85.090,96 Kč s příslušenstvím, vedené Okresním soudem v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 17. července 2013, č. j. -332, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 20. června 2012 rozhodl o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 94.542,20 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zastavil řízení co do uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 31.730,80 Kč s příslušenstvím (výrok II.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému částku 85.090,96 Kč s příslušenstvím (výrok III.), rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit České republice doplatek soudního poplatku (IV.), o povinnosti účastníků zaplatit doplatek soudního poplatku (výrok IV. a VI.), o náhradě nákladů mezi účastníků (výrok V. a VII.) a rozhodl o náhradě nákladů státu (výrok VIII.).

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, jako soud odvolací, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalobu o zaplacení částky 94.542,20 Kč s příslušenstvím zamítl. Současně rozhodl o náhradě nákladů účastníků (výrok II. a) a b), III.), o povinnosti účastníků zaplatit náhradu nákladů státu (výrok IV. a V.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jímž namítá, že dovolací soud by měl připustit dovolání k vyřešení otázky zásadního právního významu, tedy zda může soud interpretovat právní úkon za použití zákonných výkladových pravidel tak, že jeho výklad odporuje skutkovému vyjádření obsahu nového úkonu a zda může soud interpretovat právní úkon za použití zákonných výkladových pravidel tak, že jeho výklad odporuje sjednané výši a splatnosti nájemného. Dovolatel nesouhlasí se závěry odvolacího soudu, že výše bezdůvodného obohacení byla zjišťována na základě závěru znalce podle jednání v nájemní smlouvě a to denní sazbou podle tzv. sjednaného nájemného pevnou částkou. Dovolatel namítá, že odvolací soud nesprávně použil výkladová pravidla podle § 266 obchodního zákoníku, když zjevně ignoroval jazykové vyjádření obsahu právního úkonu a nepřesvědčivě odůvodnil výklad smlouvy. Podle dovolale odvolací soud nesprávně vyložil článek III. bod 1 smlouvy uzavřené mezi účastníky 15. 7. 2003. Podle dovolatele nájemné bylo tvořeno pevnou částkou – čtvrtletní splátkou dle splátkového kalendáře pronájmu. Nájemné podle dovolatele bylo sjednáno čtvrtletně, přičemž odvolací soud měl jednotlivé splátky nájemného sčítat a následně provést propočet na tzv. denní nájem. Dovolatel odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však doplňovat projev vůle a výklad nemá být v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 1. ledna 2013) se podává z bodů 1. a 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.Dle ustanovení platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Předpoklady přípustnosti dovolání podle ustanovení splněny nejsou.

Dovolání není přípustné, neboť dovolatelem vznesená tvrzená otázka zásadního právního významu o „právu soudu interpretovat právní úkon za použití zákonných výkladových pravidel tak, že jeho výklad odporuje jazykovému vyjádření obsahu daného úkonu a právu soudu interpretovat právní úkon za použití zákonných výkladových pravidel tak, že jeho výklad odporuje sjednané výši a splatnosti nájemného“ pro rozhodnutí odvolacího soudu nebyla určující.

Závěry odvolacího soudu o výkladu obsahu části smlouvy ze dne 15. 7. 2003 a sjednané výši nájemného nejsou v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu k výkladovým pravidlům právních úkonů podle obchodního zákoníku a (ani dovolatelem namítaným rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2008, sp. zn. ). Ze skutkových zjištění soudů jednoznačně vyplývá, že si strany sjednaly nájemné pevnou částkou za celou původně sjednanou nájemní dobu v rozsahu 1.140 dnů v celkové výši 805.996,60 Kč bez DPH. Nešlo o sjednání jednotlivých čtvrtletních nájmů s určenou splatností. Odvolací soud tak nepochybil, když z takovéto celkové sjednané částky nájemného určil tzv. denní nájemné, které odpovídá výši bezdůvodného obohacení za jednotlivé dny užívání předmětného krmného vozu žalovanou. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první odmítl.Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá o. s. ř).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. srpna 2014

JUDr. Pavel H o r á k, Ph.D.

předseda senátu