Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1779/2014

23 Cdo 1779/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. právní věci žalobkyně HEVI - Ing. Heyduková s.r.o., se sídlem Plzeň – Skvrňany, Domažlická 631/78, PSČ 318 00, identifikační číslo osoby 61173878, zastoupené JUDr. Josefem Heydukem, advokátem se sídlem v Chebu, Májová 32, proti žalované SWIETELSKY stavební s.r.o., se sídlem České Budějovice 3, Pražská tř. 495/58, PSČ 370 04, identifikační číslo osoby 48035599, zastoupené Mgr. Petrem Hubínkem, advokátem se sídlem v Plzni Veverkova 1, o zaplacení 1 128 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. prosince 2013, č. j. -422, takto:

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. prosince 2013, č. j. -422, není přípustné podle , neboť napadené rozhodnutí nezávisí ve smyslu na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení by se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jak dovolatelka namítá.

Dovolatelka spatřuje přípustnost dovolání v tom, že odvolací soud rozhodl v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) v podobě rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2011, sp. zn. , řešící aplikaci ustanovení § 272 odst. 2 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) a § 549 odst. 2 obch. zák. Na rozdíl od odvolacího soudu se dovolatelka domnívá, že dohodnutá změna technologie díla je s ohledem na § 549 obch. zák. důvodem pro přiměřené zvýšení ceny díla.

Nejvyšší soud s ohledem na skutkové závěry, k nimž dospěl odvolací soud, vycházeje se shodných skutkových zjištění jako soud prvního stupně, je nucen nejprve konstatovat, že rozhodnutí, na které dovolatelka poukazuje, řeší odlišnou skutkovou situaci.

V případě posuzovaném v dané věci vyšly soudy ze zjištění obsahu smlouvy o dílo, uzavřené mezi účastnicemi dne 25. 9. 2008, podle níž si v čl. III. smlouvy smluvní strany dohodly, že cena díla stanovená podle cenové nabídky zhotovitele je nejvýše přípustná a neměnná, platná po celou dobu provádění díla. Dále vyšly ze zjištění, že podle čl. XIII. odst. 1 předmětné smlouvy o dílo bylo možné změnit či doplňovat smlouvu pouze formou písemných dodatků, odsouhlasených oběma smluvními stranami a že k žádnému takovému uzavření změny obsahu smlouvy o změně obsahu smlouvy o dílo v písemné formě nedošlo. Podle § 272 odst. 2 obch. zák., obsahuje-li písemně uzavřená smlouva ustanovení, že může být měněna nebo zrušena pouze dohodou stran v písemné formě, může být smlouva měněna nebo zrušena pouze písemně. Soudy v dané věci vyšly ze skutkového závěru, že smlouva o dílo postrádá jakékoliv ujednání o možnosti navýšení ceny díla z důvodu překročení hmotnosti zhotovovaných bronzových soch a že nebylo prokázáno uzavření dodatku smlouvy, kterým by předmět díla byl rozšířen. Za této skutkové situace nebyl důvod pro aplikaci § 549 odst. 2 obch. zák., podle něhož, dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na změně díla a nesjednají-li její důsledky na výši ceny, je objednatel povinen zaplatit cenu zvýšenou nebo sníženou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla.

V případě posuzovaném v rozhodnutí pod sp. zn. dospěly soudy po provedeném dokazování k jiným skutkovým závěrům, než v dané věci, neboť vyšly z toho, že mezi účastníky došlo k uzavření dodatku ke smlouvě o dílo, a to za situace, kdy změna smlouvy nevyžadovala podle obsahu sjednané smlouvy písemnou formu.

Námitka žalobkyně, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. je tedy nedůvodná, jestliže uvedené rozhodnutí vychází ze odlišných skutkových závěrů, než jaké byly učiněny v dané věci.

Namítá-li dovolatelka, že soudy měly z provedeného důkazu, a to zejména ze zápisu z jednání ze dne 6. 11. 2008, obsaženého ve stavebním deníku žalované, učinit jiný skutkový závěr, tedy jinak hodnotit provedený důkaz, a namítá-li, že rozhodující skutečnosti zůstaly soudem opomenuty, jako např. korespondence založená ve spisu, nutno konstatovat, že pokud jsou obsahem dovolání námitky k nesprávnému hodnocení důkazů a ke skutkovým zjištěním odvolacího soudu, nebyl těmito námitkami uplatněn dovolací důvod uvedený v , že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, jsou-li námitky dovolatelky založeny na hodnocení důkazů odvolacím soudem. Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 3206/2013, uveřejněné na www.nsoud.cz). Ani případné konkrétní vady řízení, které by měly spočívat v neúplném dokazování, nemohou přípustnost dovolání podle založit.

Napadené rozhodnutí tedy nezávisí ve smyslu na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení by se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, proto dovolání žalobkyně není podle přípustné.

Nejvyšší soud nemohl z uvedených důvodů učinit jiný závěr, než dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první odmítnout.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. října 2014

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu