Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1932/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobce JUDr. Jana Kubálka, se sídlem v Praze 1, Kaprova 42/14, insolvenčního správce dlužníka Awen, a.s., se sídlem v Praze 2, Londýnská 730/59, identifikační číslo osoby 27 62 61 56, proti žalované UPC Česká republika, a.s., se sídlem v Praze 4, Závišova 502/5, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 00562262, zastoupené JUDr. Vladimírem Zoufalým, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 138/10, o zaplacení částky 48,939.005,45 Kč, ve věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchní soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2013, č. j. -411, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. prosince 2012, č. j. -294, rozhodl o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 42,000.000,- Kč s příslušenstvím (výrok I.). Současně žalobou co do částky 6,939.005,45 Kč zamítl (výrok II.) a rozhodl o povinnosti žalované zaplatit České republice soudní poplatek (výrok III.) a o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok IV).

K odvolání obou účastníků Vrchní soud v Praze, jako soud odvolací, rozsudkem shora uvedeným, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. potvrdil, jinak ve výrocích III. a IV. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil v tomto rozsahu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , (dále též jen „“), ve znění účinném do 31. 12. 2013 (článek II., bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů).

Dovolání žalobce není přípustné.

V daném případě by dovolání bylo přípustné podle za předpokladu, že by žalobce označil otázkou hmotného nebo procesního práva, při jejím řešení by se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která by v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo by dovolacím soudem byla rozhodována rozdílně, popřípadě by měla být vyřešena jinak.

Dovolatel žádnou takovou otázku dovolacímu soudu nepředkládá. Namítá-li v obsahu dovolání, že pohledávky, které měly být předmětem postoupení, nebyly dostatečně specifikovány, je třeba uvést, že odvolací soud postupoval v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2008, sp. zn. nebo rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2005, sp. zn. ). Odvolací soud při svém právním posouzení v souladu s judikaturou zohlednil základní požadavek nezaměnitelné identifikace postupovaných pohledávek. Taková identifikace může být provedena i zprostředkovaně, kdy určitost předmětu písemného právního úkonu není omezena jen na případy, kdy je tento předmět specifikován v samotném textu, který obsah úkonu zachycuje; požadavku určitosti vymezení předmětu písemného právního úkonu vyhovuje i písemný odkaz na jinouu, z níž je předmět úkonu objektivně (tedy každému, a nikoli jen smluvním stranám) seznatelný. Skutečnost, že přílohy tvořící součást písemně uzavřené a účastníky podepsané smlouvy, na které smlouva odkazuje, co do svého předmětu, nejsou podepsány, nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy. Dospěl-li odvolací soud k závěru, že postupované pohledávky byly nezaměnitelným způsobem specifikovány v příloze smlouvy, je tento jeho závěr v projednávané věci v souladu s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu

Dovolatel se konečně mýlí, domnívá-li se s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2011, sp. zn. , že uvedené rozhodnutí na nyní projednávanou věc dopadá svým závěrem o neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Uvedené rozhodnutí týkající se nároku na náhradu škody podle ustanovení § 268 obchodního zákoníku neobsahuje takové právní závěry vycházející z takových skutkových zjištění, aby zde dovozený závěr o neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek byl aplikovatelný na nyní projednávanou věc.

Zpochybňuje-li dovolatel v dalším obsahu skutková zjištění odvolacího soudu a konstruuje současně svá vlastní, uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než podle

Dovolacímu soudu proto nezbylo než dovolání žalobce odmítnout ( ).

Výrok o náhradě nákladů řízení se neodůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nebude-li povinnost uložena tímto usnesením plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.

V Brně 2. září 2014

JUDr. Pavel H o r á k, Ph.D.

předseda senátu