Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3255/2014

25 Cdo 3255/2014

U S N E S E N Í

Ing. V. V.

JUDr. K. M.,

soudní exekutorce se sídlem Praha 9, Záblatská 40, IČO 70931526, zastoupené JUDr. Petrem Niplem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Pankráci 11, o zaplacení 122.324,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2014, č.j. -167, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze výrokem II. svého usnesení ze dne 25. 3. 2014, č.j. -167, změnil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2013, č.j. -156, tak, že k podání žalobce, doručenému soudu dne 30. 10. 2013, pokud jím byl odvolán úkon zpětvzetí žaloby ze dne 9. 2. 2009 v části nároku ve výši 1.515.524,50 Kč, se nepřihlíží.

Proti výroku II. usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , odst. 3 a podává je z důvodu podle a b)

Žalovaná navrhla odmítnutí dovolání.

Rozhodné znění pro dovolací řízení se podává z čl. II. bodu 7 a čl. II. bodu 2 Nejvyšší soud tedy o dovolání rozhodl podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále opět jen „ “).

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle až 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Dovolatel zjevně odkazuje na ve znění do 31. 12. 2012, když dovozuje přípustnost dovolání z ustanovení a co do jeho důvodnosti poukazuje na ustanovení a b) Pomíjí však, že s účinností od 1. 1. 2013 novelou provedenou předpoklady přípustnosti dovolání a dovolací důvody doznaly podstatných změn.

Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. ). Tomuto požadavku však dovolatel nedostál, odvozuje-li přípustnost dovolání ze znění ustanovení , jež bylo účinné do 31. 12. 2012 (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2014, sp. zn. , a ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. ).

Avšak ani z obsahového hlediska nesměřují námitky dovolatele proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí. Dovolatel pouze uvádí, že „zásadní právní význam – nesprávné právní posouzení je skutečnost, že soud nevzal v úvahu v soudním spise založené důkazní y a rozhodnutí soudů jsou v rozporu se zásadou dobrých mravů.“ Zjevně tedy směšuje právní posouzení věci a procesní pochybení soudu, které není přípustným dovolacím důvodem ( ). Dále jen obsáhle popisuje dosavadní průběh řízení a podává svůj výklad pojmu dobré mravy. Pro naplnění přípustnosti dovolání jakožto mimořádného opravného prostředku tak dovolatel nevznáší žádnou právní otázku, která by měla být posouzena dovolacím soudem.

Z obsahového hlediska nesplňuje dovolání obligatorní zákonné požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti a dovolacího důvodu ( , odst. 3 ). Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle věty první , neboť v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sp. zn. ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci samé.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. září 2014 JUDr. Robert Waltr předseda senátu

.