Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1942/2014

25 Cdo 1942/2014

U S N E S E N Í

J. M.

JUDr. J. M.

, advokátovi se sídlem v Kladně, J. Hory 1386, o 1.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. září 2012, č. j. -206, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 15. 3. 2012, č. j. -178, zamítl žalobu o zaplacení 1.000.000,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalovaný jako ustanovený zástupce žalobce nepodal dovolání v exekuční věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. E-Nc 11-707/2002, ve které se žalobce neúspěšně domáhal zastavení výkonu rozhodnutí na svou nemovitost. Soud dospěl k závěru, že žalovaný sice porušil povinnost podat dovolání, žalobci však nevznikla škoda, resp. pokud vznikla, nebyla v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného. Samotná ztráta možnosti užívat věc nepředstavuje odškodnitelnou újmu, žalobce pak ani neuvedl, o jaké podnikatelské aktivity spojené s nemovitostí měl být připraven, navíc byl v době exekuce ve výkonu trestu odnětí svobody, s majetkem nemohl hospodařit a získávat z něj užitek. Kromě toho předmětná nemovitost byla postižena dalšími exekucemi, jež byly zapsány do katastru nemovitostí dříve, než byl žalovaný ustanoven žalobci jako zástupce, žalobce by proto o ni přišel i bez porušení povinnosti žalovaným. Soud dovodil, že podmínky odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu advokacie žalovaným podle , o advokacii, nebyly naplněny.

Krajský soud k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 12. 9. 2012, č. j. -206, rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé potvrdil a změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze stejných skutkových zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se i s jeho právními závěry.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a zdůvodňuje ho nesprávným právním posouzením věci [ ]. Namítá, že soudy nesprávně hodnotily vztah příčinné souvislosti a že zamítnutí žaloby není správné s ohledem na skutečnost, že nebyla řešena předběžná otázka týkající se úspěšnosti žalobce v dovolacím řízení v případě jeho včasného podání, soudy pouze konstatovaly zřejmý neúspěch bez dalšího zdůvodnění a právního rozboru věci. Dovolatel uvádí, že na nemovitosti, jež byla předmětem exekuce, hospodařil jeho syn a nepodaným dovoláním muselo dojít k zastavení veškerých dosavadních investic včetně samotného využití pozemku.

Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 12. 9. 2012, Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) postupoval podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31. 12. 2012 – srov. čl. II bod 7 – dále též jen „ “). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou – účastníkem řízení ( ), zastoupeným advokátem ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Předpoklady přípustnosti dovolání nejsou podle ani písm. b) naplněny, zbývá tedy posoudit přípustnost dovolání podle Toto ustanovení bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , zrušeno uplynutím dne 31. 12. 2012, do té doby však bylo součástí právního řádu, a je tedy pro posouzení přípustnosti dovolání nadále použitelné (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. ).

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží. Dovolací soud je vázán vymezením dovolacího důvodu ( věta první ) a je oprávněn přezkoumat rozhodnutí odvolacího soudu jen z důvodů v dovolání uplatněných.

Námitky dovolatele směřují proti tomu, jak odvolací soud vyhodnotil otázku vzniku škody a jak posoudil vztah příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a tvrzenou škodou. Výhrada, že soud nezkoumal jako předběžnou otázku výsledek dovolacího řízení, které žalovaný opomenul zahájit, nemůže založit přípustnost dovolání, neboť tato otázka není pro rozhodnutí podstatná v situaci, kdy podle zjištění odvolacího soudu by žalobce o nemovitost přišel v jiné exekuci i bez ohledu na pochybení žalovaného a kdy nedoložil ušlý zisk z jejího využití. Námitky dovolatele zpochybňující správnost těchto závěrů se ovšem netýkají právního posouzení, nýbrž zpochybňují zjištěný skutkový stav věci. Dovolání se tedy nedotýká otázky právní, tím méně otázky zásadního právního významu ve smyslu Uplatněním dovolacího důvodu podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování) nelze přípustnost dovolání podle ve smyslu založit.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání podle ve spojení s větou první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanému žádné náklady v této fázi řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. září 2014

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu