Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3672/2013

23 Cdo 3672/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobce Ing. J. R., zastoupeného JUDr. Pravoslavem Svobodou, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Údolní 1946/8, proti žalované Wind Tech, a. s., se sídlem v Brně, Moravské náměstí 3, identifikační číslo osoby 60706376, zastoupeného JUDr. Bc. Martinem Kulhánkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Pražákova 1008/69, o zaplacení částky 151.500,- Kč s příslušenstvím, ve věci vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. dubna 2013, č. j. -158, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 7. června 2012, č. j. -99, rozhodl o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 151.500,- Kč s příslušenstvím (výrok I.), co do části uplatněného úroku z prodlení žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 23. dubna 2013, č. j. -158, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost odvozuje z s poukazem na to, že v rozhodování dovolacího soudu podle názoru dovolatelky nebyla řešena otázka, zda rozhodce byl v rozhodčím řízení povinen při doručování písemností právnické osobě využít úřední desku obecného soudu v případě, kdy jí doručoval na adresu uvedenou v obchodním rejstříku a zásilka se mu vrátila zpět s údajem pošty „na uvedené adrese neznámý“ a pokud nikoli, zda jeho postup – za stavu tehdejší právní úpravy účinné v dubnu 2006 – byl řádný a došlo tak k řádnému doručení písemnosti.

Pro dovolací řízení v této věci je rozhodný ve znění účinném od 1. ledna 2013, což se podává z bodu prvního a sedmého, článku II., Sbírky, kterým se mění Sbírky, , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Dovolání není přípustné, neboť žalovaná dovolacímu soudu nepředkládá ve smyslu žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která by pro rozhodnutí odvolacího soudu byla určující a která by, jak dovolatelka tvrdí, v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.

Odvolací soud věc posoudil v souladu se závěry judikatury dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2007, sp. zn. nebo usnesení ze dne 28. května 2009, sp. zn. ), od nichž nemá dovolací soud důvod se v projednávané věci odchýlit. Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu nebo usnesení tak muselo být v rozhodné době v dubnu 2012 stranám doručeno postupy zakotvenými v ustanoveních , týkajících se doručení písemnosti ( a následujících , ve znění účinném do 30. června 2012). Do okruhu procesních otázek, jejichž úprava je v dispozici stran (rozhodců), doručování rozhodnutí nepatřilo. Protože doručování rozhodčích nálezů nebo usnesení nebylo v zákoně č. , o rozhodčím řízení, upraveno, uplatnilo se ustanovení o doručování písemností v občanském soudním řízení (srov. ) a jen za dodržení zde uvedených pravidel nastaly u rozhodčího nálezu účinky právní pomoci a vykonatelnosti. Ze skutkových zjištění soudů, jimiž je dovolací soud vázán, je přitom zřejmé, že tento postup předvídaný ve spojení s dodržen v projednávané věci nebyl.

Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle ustanovení odmítl jako nepřípustné.

Výrok o náhradě nákladů řízení se neodůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 26. srpna 2014

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu