Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3161/2014

29 Cdo 3161/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci žalobkyně Apston Capital Ltd., se sídlem v Dublinu, 4th Floor, Hannover Building, Windmill Lane, Irsko, identifikační číslo osoby 408579, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Koliště 259/55, PSČ 602 00, proti žalované Mgr. K. K., o neúčinnost převodu obchodního podílu, o žalobě na obnovu řízení podané žalovanou, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. října 2013, č. j. -284, takto:

Odůvodnění:

Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 26. března 2013, č. j. -220, zamítl žalobu na obnovu řízení podanou žalovanou (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Praze k odvolání žalované změnil výrok II. usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení tak, že změnil jejich výši, ve zbývající části a ve výroku I. ve věci samé usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle , (dále jen „ “), Nejvyšší soud odmítl podle a 2

Úvodem Nejvyšší soud podotýká, že i když dovolatelka ohlašuje, že rozhodnutí odvolacího soudu napadá v celém rozsahu, z obsahu dovolání je zřejmé, že zpochybňuje pouze usnesení odvolacího soudu ve věci samé; tou částí prvního výroku usnesení odvolacího soudu, kterou byl zčásti změněn a zčásti potvrzen výrok II. usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení, a druhým výrokem o nákladech odvolacího řízení se dovolací soud proto nezabýval.

Závěr odvolacího soudu, podle něhož skutečnost, kterou žalovaná uplatnila jako důvod obnovy řízení, tj. zastavení exekuce vedené proti M. L. pro pohledávku žalobkyně usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 29. února 2012, č. j. -226, nastala až po rozhodnutí odvolacího soudu v původním řízení (rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2010, č. j. -138, který nabyl právní moci dne 13. ledna 2011), a tudíž nemůže být důvodem pro obnovu řízení, dovolatelka nenapadá. Nehledě k tomu se uvedený závěr podává z dikce , jakož i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. důvody usnesení ze dne 26. září 2002, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 31/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 23. října 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 66/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení ze dne 11. ledna 2011, sp. zn. , jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách).

Dovolací argumentace vycházející z mylného předpokladu dovolatelky, že se v řízení o neúčinnost právního úkonu ubrání odpůrčí žalobě námitkou promlčení pohledávky žalobkyně, dovolání přípustným nečiní, a to bez ohledu na to, zda tuto námitku vznesla dovolatelka v původním řízení či povinná M. L. v exekučním řízení (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2011, sp. zn. , vydané v řízení, jehož obnovy se dovolatelka domáhá, a judikaturu v něm citovanou).

Poukaz dovolatelky na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se náhrady škody (rozsudek ze dne 11. března 2009, sp. zn. , a rozsudek ze dne 14. července 2011, sp. zn. ) není v projednávané věci přiléhavý.

Vytýkaná vada řízení (rozhodnutí soudu prvního stupně bez nařízení jednání) pak s účinností od 1. ledna 2013 není způsobilým dovolacím důvodem (srov. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění (do 31. prosince 2013), se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 11. září 2014

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu