Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 271/2014

30 Nd 271/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobce: ZAK Legal, advokáti, s. r. o., IČ 26640876, se sídlem Anny Letenské 34/7, Praha 2, zastoupeného Mgr. Janem Novotným, advokátem se sídlem Anny Letenské 34/7, Praha 2, proti žalovanému: HMG & PARTNERS, s. r. o., IČ 35885459, se sídlem Štefaničova 12, Bratislava, o zaplacení 300.000,- Kč s příslušenstvím, o určení místní příslušnosti podle takto:

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 2 předložil Nejvyššímu soudu shora označenou věc k rozhodnutí podle o tom, který soud věc projedná a rozhodne, když vyslovil svoji místní nepříslušnost, neboť strany dohodou založily pravomoc českých soudů, avšak podmínky místní příslušnosti chybějí a nelze je zjistit.

Předmětem řízení je zaplacení shora uvedené částky jako sjednané odměny v paušální sazbě 100.000,- Kč měsíčně za poskytování právních služeb žalobcem žalovanému na základě smlouvy ze dne 15. 4. 2013, a to za období prosinec 2013 – únor 2014.

Z listin obsažených ve spise vyplývá, že žalobce je právnickou osobou s předmětem podnikání výkon advokacie a se sídlem na shora uvedené adrese od 4. 7. 2013 (úplný výpis z obchodního rejstříku) a žalovaný je právnickou osobou s předmětem podnikání poskytování právních služeb a se sídlem na shora uvedené adrese od 8. 5. 2004 (výpis z obchodného registra). Žalobce jako poskytovatel právních služeb a žalovaný jako klient uzavřeli dne 15. 4. 2013 smlouvu o poskytování právního poradenství žalobcem žalovanému, resp. klientovi žalovaného, za sjednanou odměnu, přičemž podle ujednání ve smlouvě se tato smlouva řídí českým právem a strany sjednaly pravomoc českých soudů (klientský formulář).

Žalobce navrhl, aby byl Nejvyšším soudem jako příslušný určen Obvodní soud pro Prahu 2, u kterého i podal žalobu. Žalovaný se k této otázce ani po doručení žaloby a shora uvedeného rozhodnutí obvodního soudu nevyjádřil.

Podle čl. 23 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I) dohodnou-li se strany, z nichž alespoň jedna má bydliště (ve smyslu čl. 60 odst. 1 písm. a/ nařízení sídlo) na území členského státu, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy tohoto členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Taková dohoda o příslušnosti musí být uzavřena a) písemně nebo ústně s písemným potvrzením nebo b) ve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami, nebo c) v mezinárodním obchodě ve formě, která odpovídá obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí.

V dané věci je dána pravomoc soudů České republiky na základě dohody stran ve smyslu čl. 23 odst. 1 nařízení Brusel I, a to v návaznosti na výslovné ujednání ve smlouvě (klientském formuláři) uzavřené účastníky v písemné formě. Pokud jde o podmínky určení příslušnosti konkrétního českého soudu, ty nejsou v nařízení Brusel I upraveny a nevyplývají ani z výše uvedené dohody stran, které si zvolily pravomoc soudů České republiky. Podle se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu. Podle ustanovení , jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Za situace, kdy ustanovení nařízení Brusel I umožňuje, aby si strany sjednaly příslušnost soudů státu a to i bez určení konkrétního soudu, a současně nařízení neupravuje postup, jak v takovém případě příslušný soud určit, postupoval Nejvyšší soud podle

Při určení soudu, jak je uveden ve výrokové části tohoto usnesení, vycházel Nejvyšší soud především ze skutečnosti, že žaloba byla podána u Obvodního soudu pro Prahu 2, tento soud je podle národní úpravy i věcně příslušným, žalobce tento soud navrhuje, žalovaný se nevyjádřil a v obvodu tohoto soudu měl být v rozhodném období s ohledem na sídlo žalobce i plněn závazek, o nějž se v řízení jedná, tudíž i bez dohody účastníků by se nabízela jeho příslušnost podle čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. srpna 2014

JUDr. František I š t v á n e k

předseda senátu