Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 368/2013

33

Cdo 368/2013

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

L. H.

, zastoupené JUDr. Vladimírem Kristýnem, advokátem se sídlem v Brně, Kobližná 19, proti žalovanému

Ing. L. Č.

, zastoupenému Mgr. Miroslavou Richterovou, advokátkou se sídlem v Moravanech, Nebovidská 5, za účasti vedlejší účastnice na straně žalovaného H. R., zastoupené Mgr. Jaroslavem Mišingerem, advokátem se sídlem v Brně, Minská 38, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. září 2012, č. j. -53, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.400,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Miroslavy Richterové, advokátky.

III. Žalobkyně

je povinna

zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Jaroslava Mišingra, advokáta.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. ledna 2011, č. j. -19, určil, že žalobkyně je vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ vzhledem k celku budovy č. p. 529 stojící na pozemku p. č. 733, pozemku p. č. 733, pozemku p. č. 732/1, v katastrálním území M. B. a rozhodl o nákladech řízení. Vzal za prokázané, že H. D. (nyní R.) darovala podle smlouvy ze dne 13. 11. 2004 žalobkyni spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ na obytném domu nacházející se na parcele p. č. 733 a na parcele p. č. 733 o výměře 844 m2, parcele p. 4. 732/1 zahradě o výměře 629 m2, vše zapsáno na LV č. 335 pro obec B., katastrální území M. B. Právní účinky vkladu do katastru nemovitostí nastaly dnem 7. 12. 2004. Dne 14. 3. 2005 notář JUDr. Jiří Strnad sepsal pod sp. zn. NZ 135/2005, N 147/2005 notářský zápis, v němž žalobkyně jako obdarovaná prohlásila, že darované nemovitosti mají vady, na které nebyla dárkyní upozorněna, a proto využívá svého práva a uvedený dar dárkyni vrací. H. D. v zápise potvrdila, že žalobkyni na vadu nemovitostí neupozornila. Obě pak notářský zápis společně s notářem podepsaly. Kupní smlouvou ze dne 19. 5. 2010 nabyl sporné nemovitosti žalovaný. Cituje , zákona (srovnej – dále jen „obč. zák.“) soud prvního stupně uzavřel, že vrácení daru je právním úkonem, který musí být podle obč. zák. učiněn písemně. Připomíná, že vrácením daru zaniká právní vztah založený darovací smlouvou v důsledku jednostranného adresného projevu vůle obdarovaného určeného dárci. Notářský zápis ze 14. 3. 2005 nevyhovuje požadavku písemnosti vrácení daru, neboť tímto zápisem podle , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), notář pouze osvědčil ústně učiněná prohlášení H. D. a žalobkyně. K vrácení daru došlo podle soudu prvního stupně ústně a notář o tomto ústním prohlášení žalobkyně pouze sepsal zápis. Zatímco písemné prohlášení vzniká až podpisem prohlašovatele, a je-li ve formě notářského zápisu, až podpisem notáře, osvědčované prohlášení je ústním úkonem, který již před notářem nastal a v notářském zápisu je jen zaznamenán jeho obsah. Má zato, že předmětný notářský zápis není zápisem o právním úkonu podle až 71 notářského řádu. Není rozhodující, že žalobkyně notářský zápis podepsala, jelikož notář zachytil pouze ústně učiněný právní úkon, a nikoli písemný právní úkon. Na základě těchto úvah dospěl soud prvního stupně k závěru, že uvedeným notářským zápisem žalobkyně nemohla pozbýt spoluvlastnického práva ke sporným nemovitostem.

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 27. září 2012, č. j. -53, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Zdůraznil, že podle bodu V. notářského zápisu měl provést Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-město zápis na LV 335 pro k. ú. M. B. „pol. A/ paní H. D. uvedená shora – id. ¼ dále beze změny, pol. B, C, D/ beze změny“. Uzavřel, že obsahuje všechny náležitosti, které požaduje notářský řád pro sepsání notářského zápisu o právních úkonech ve smyslu notářského řádu, včetně zmíněného bodu V. jako pokynu pro katastrální úřad k provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Vzal v úvahu, že notářský zápis, který splňuje náležitosti stanovené notářským řádem, je veřejnouu podle notářského řádu. Zachycuje-li tato veřejná projev vůle, který zakládá občanskoprávní vztah, nelze ji posuzovat jen podle označení, ale je nezbytné zkoumat její obsah i za použití výkladových pravidel podle a 3 obč. zák. Projev vůle obsažený v bodu II. notářského zápisu, jímž „paní L. H. tímto využívá svého práva a dar, tj. ideální ¼ nemovitostí dárkyni paní H. D. tímto vrací“, považoval odvolací soud za jednoznačný projev vůle obdarované učiněný před notářem, jenž jej zachytil v notářském zápise. O tom, že notářský zápis je zápisem o právním úkonu svědčí jeho V. bod, neboť podle zápisu měla být provedena změna v katastru nemovitostí. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani to, že součástí zápisu byly i skutečnosti, které lze považovat za prohlášení, jež se vztahovalo k existenci darovací smlouvy, vadám daru a že účastnicí zápisu nebyla jen žalobkyně, ale i dárkyně.

V dovolání, jehož přípustnost žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovozuje ze znění , (dále jen „“), obsahově ( ) uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. Prosazuje názor, že dotčený notářský zápis je pouze osvědčením o ústním prohlášení o vrácení daru podle notářského řádu, a nelze jej tak považovat za písemný právní úkon. Uvedenou otázku tak odvolací soud nesprávně vyřešil, neboť nerozlišil, zda sporný notářský zápis je zápisem o právním úkonu nebo zápisem o prohlášení jeho účastníků. Není srozuměna se závěrem, že by část notářského zápisu mohla být „osvědčením“ o prohlášení a část „notářským zápisem o právním úkonu“. To, že jde o pouhé osvědčení podle notářského řádu, vyplývá z uvození tohoto zápisu, jenž je označen za „PROHLÁŠENÍ“. S tímto odůvodněním žalobkyně navrhla zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci k dalšímu řízení.

Žalovaný, posuzováno podle obsahu, navrhl dovolání žalobkyně odmítnout, příp. zamítnout.

Vedlejší účastnice na straně žalovaného shodně s žalovaným navrhla dovolání zamítnout.

Dovolání přípustné podle , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (čl. II. bod 7. , čl. II. bod. 2 , dále opět jen „“), není důvodné.

Žalobkyně nenamítá, že by řízení bylo postiženo některou z vad uvedených v , a b) a ani jinou vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž dovolací soud přihlédne, i kdyby nebyly v dovolání uplatněny. Jelikož nic takového neplyne ani z obsahu spisu, zabýval se dovolací soud pouze výslovně uplatněným dovolacím důvodem, jak jej žalobkyně obsahově vymezila.

Podle lze dovolání podat z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (skutkové zjištění). O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry.

Podle § 40 odst. 1 obč. zák. nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný. Písemně uzavřená dohoda může být změněna nebo zrušena pouze písemně (odst. 2). Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téžeě, ledaže právní předpis stanoví jinak (odst. 3 věta prvá).

V souzené věci žalobkyně jako obdarovaná za účasti dárkyně H. D. nechaly dne 14. 3. 2005 sepsat notářem JUDr. Jiřím Strnadem notářský zápis, jímž „učinily PROHLÁŠENÍ“ že „dne 13. 11. 2004 uzavřely darovací smlouvu ohledně id. ¼ nemovitostí – obytného domu v obci B., kat. území M. B. na parcele 733 a parcely 733 o výměře 844 m2, p. č. 732/1 zahrada o výměře 629 m2, shodně LV 335 pro obec B., k. ú. M. B. Ve smlouvě prohlásily, že je jim znám stav převáděných nemovitostí a že obdarovaná je nabývá ve stavu, v jakém se ke dni uzavření darovací smlouvy nacházejí“ (čl. I. notářského zápisu). „Dle ust. § 628 o. z. je dárce povinen při nabídce daru upozornit na vady, o nichž ví. Má-li věc vady, na které dárce neupozornil, je obdarovaný oprávněn věc vrátit. Obdarovaná paní L. H. prohlašuje, že nemovitosti – id ¼ domu or. č. 29 čp. 529 na 733, 733 a p. č. 732/1 v k. ú. M. B. mají vady, které měly i v době darování a nebyla dárkyní na tuto skutečnost upozorněna. Paní L. H. tímto využívá svého práva a dar, tj. id ¼ domu or. č. 29 čp. 529 na 733, 733 a p. č. 732/1 v k. ú. M. B., dárkyni paní H. D. tímto vrací“ (čl. II. notářského zápisu). „Paní H. D. potvrzuje, že paní L. H. na vady předmětu darovací smlouvy ze dne 13. 11. 2004 skutečně neupozornila“ (čl. III. notářského zápisu). Účastnice prohlásily, že „k sepisu tétoy byly vedeny svojí svobodnou vůlí, bez nátlaku a donucení a že ji nepodepisují ani v tísni za nápadně nevýhodných podmínek“ (čl. IV. notářského zápisu). Podle tétoy provede KÚ pro Jihomoravský kraj, KP Brno-město na LV 335 pro k. ú. M. B. tento zápis: pol. A/ paní H. D. uvedená shora – id. ¼ dále beze změny, pol. B,C,D/ beze změny (čl. V. notářského zápisu). Notářský zápis obsahuje potvrzení notáře, že „účastnicím byl tento notářský zápis přečten, po přečtení jimi schválen a spolu se mnou notářem podepsán“.

Notářským zápisem se rozumí sepsaná notářem, která splňuje náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů , o notářích a jejich činnosti [notářský řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „not.ř.“)], a která tak má (srov. not.ř.) povahu veřejnéy (srov. ). Podle not.ř. notářský zápis musí obsahovat: a) místo, den, měsíc a rok úkonu, b) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, c) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, není-li, datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků, c) jméno, příjmení, bydliště a datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků, d) prohlášení účastníků, že jsou způsobilí k právním úkonům, e) údaj, jak byla ověřena totožnost účastníků, svědků, důvěrníků a tlumočníků, f) obsah úkonu, g) údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen, h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků, i) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

Ve vztahu k notářským zápisům Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 3. října 2001, sp. zn. , publikovaném v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod č. C 762, uvedl, že v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti se neuvádí (protože nepatří k jeho obsahovým náležitostem) hmotněprávní úkon, ať jednostranný, dvoustranný nebo vícestranný, bez ohledu na to, zda se týká vzniku právního vztahu nebo jeho změny, popřípadě uznání dluhu, o jehož splnění jde. Uvedené samozřejmě neznamená, že by notářský zápis o takovém hmotněprávním úkonu nemohl být obsažen ve stejnéě s notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti; oba tyto zápisy je ovšem třeba důsledně rozlišovat a navzájem nezaměňovat.

Vztaženo na poměry projednávané věci to znamená, že není vyloučeno, aby jednostranný projev vůle (hmotněprávní úkon) byl zachycen v notářském zápisu, přičemž není pochyb o tom, že ze dne 14. 3. 2005 zachycuje v písemné formě projev vůle žalobkyně, jímž vrací dar dárkyni. Jestliže platí, že písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí: písemnosti a podpisu, přičemž „písemnost“ spočívá v tom, že obsah právního úkonu je zachycen v textuy, a že písemný projev musí být zároveň podepsán, pak není pochyb o tom, že notářský zápis ze dne 14. 3. 2005 splňuje oba tyto požadavky. Nelze zpochybnit platnost vě zachyceného právního úkonu tím, že byl nejprve učiněn ústně (a tedy v neplatné formě), a až poté jej notář zaznamenal vě. Je přirozené, že domáhá-li se strana pořízení notářského zápisu, přednese svůj požadavek nejprve ústně a notář tento požadavek (projev vůle) v notářském zápise zaznamená. Není vyloučeno, aby takový notářský zápis obsahoval současně i prohlášení, které nemá povahu právního úkonu ve smyslu obč. zák. Rozhodnutí odvolacího soudu je tak z pohledu shora podaného výkladu věcně správné.

Žalobkyni se tak nepodařilo prostřednictvím dovolacího důvodu podle zpochybnit správnost rozsudku odvolacího soudu; Nejvyšší soud proto její dovolání jako nedůvodné zamítl ( část věty před středníkem).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a Žalovaný a vedlejší účastnice ( ) mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil (viz nález ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení , 2, , , bodu 5, , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II. , a čl. II. - dále jen „advokátní tarif“), tj. částkou 3.100,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (, 3 advokátního tarifu). V případě zástupce vedlejší účastnice ke shora uvedeným nákladům náleží též částka 714,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (, ), kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty, v platném znění. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 21. srpna 2014

JUDr. Václav Duda

předseda senátu