Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 890/2014

U S N E S E N Í

A/ N. R.

, a

B/ J. H.

, zastoupených JUDr. Alešem Pillerem, advokátem, 600 00 Brno, Veselá č. 37, proti žalovanému

Prototypa, státnímu podniku

, IČ 0001 0316, 600 00 Brno, Hudcova č. 78, o vydání nemovitostí, za účasti v řízení České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, 12810 Praha 2, Rašínovo nábřeží 390/42) takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :

V řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. (o žalobě N. R. a J. H., proti státnímu podniku Prototypa o vydání nemovitostí v katastrálním území Ž. (obec B.) bylo dne 15. 3. 2013 vydáno usnesení Městského soudu v Brně, č. j. -231, jímž bylo rozhodnuto,

že „v řízení bude na místo žalovaného státního podniku Prototypa se sídlem Brno, Hudcova 78, IČ 0001 0316, pokračováno s Českou republikou – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, 128 00 Praha 2, Rašínovo nábřeží 390/42“.

Soud prvního stupně rozhodl takto s poukazem na ustanovení jako „o procesním nástupnictví zaniklého státního podniku Prototypa, do jehož práv a povinností vstoupil a jeho procesním nástupcem je Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových“.

O odvolání České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proti uvedenému usnesení soudu prvního stupně bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Brně+ ze dne 14. 11. 2013, sp. zn. . Tímto usnesením odvolacího soudu bylo usnesení Městského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2013, č. j. -231, potvrzeno. Odvolací soud poukazoval zejména na to, že Česká republika je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník nemovitostí, které jsou předmětem žaloby v této právní věci podle

V odůvodnění usnesení odvolacího soudu bylo uvedeno, že usnesení soudu prvního stupně shledal odvolací soud správným a potvrdil je podle ustanovení .

Odvolací soud poukazoval na to, že v této právní věci se žalující domáhaly na základě , o mimosoudních rehabilitacích, již žalobou podanou 1. 4. 1992 vydání rozhodnutí o vydání jimi označených nemovitostí v katastrálním území Ž. Žaloba (po částečném zpětvzetí žalobního návrhu) směřovala pak proti státnímu podniku Prototypa Brno, který však zanikl bez likvidace a byl vymazán z obchodního rejstříku. Nemovitosti, které tu jsou předmětem žaloby, nebyly součástí privatizačního projektu, ani nepřešly do vlastnictví obce (města Brna) na základě , o přechodu majetku České republiky do vlastnictví obcí. Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ve svých sděleních soudu uváděly, že

se tu jedná o majetek státu, u něhož není patrno, která organizační složka státu nebo státní organizace s nimi hospodaří, když původní státní podnik již zanikl, aniž by bylo s některým majetkem naloženo a proto,

podle jejich názoru,

přísluší hospodařit a nakládat s ním Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který je zapsán do katastru nemovitostí jako organizační složka státu, která hospodaří s majetkem České republiky.

Odvolací soud tedy dospěl k právnímu závěru (s poukazem na ustanovení a ), že tu

státní podnik, který v době účinnosti předmětné nemovitostí držel, splňoval předpoklady osoby povinné k vydání nemovitostí

podle ustanovení , má za následek, že

zanikl-li státní podnik bez likvidace, pak tu stát (Česká republika) splňuje předpoklady pro povinnou osobu podle (o mimosoudních rehabilitacích) a není také žádného důvodu k tomu, aby za ni v řízení o žalobě nevystupoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, a to i ve smyslu ustanovení , o úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Skutečnost, že jako s osobou povinnou bylo tu dříve jednáno s právnickou osobou, která v době nabytí účinnosti majetek držela, není tu pro účely pokračování v řízení rozhodná.

Usnesení odvolacího soudu ze dne 14. 11. 2013 (sp. zn. Krajského soudu v Brně) bylo doručeno Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových dne 26. 11. 2013 a dovolání ze strany tohoto dovolatele bylo podáno dne 27. 1. 2014, tedy ve lhůtě podle ustanovení a . Ve svém dovolání ze dne 27. 1. 2014 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu ze dne 14. 11. 2013 (sp. zn. Krajského soudu v Brně) i usnesení soudu prvního stupně ze dne 15. 3. 2013 (č. j. -231 Městského soudu v Brně) a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V uvedeném dovolání bylo vyjádřeno, že přípustnost tohoto dovolání je dána podle ustanovení a jako dovolací důvod bylo uplatňováno, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Uvedený dovolatel poukazoval na to, že v této právní věci účastník řízení státní podnik Prototypa Brno, proti němuž byla žaloba uplatněna, zanikl rozhodnutím jeho zřizovatele, a to před tím, než bylo vydáno meritorní rozhodnutí v této věci. V tomto případě tedy žalovaný státní podnik zanikl (rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu ze dne 12. 6. 2012, č. 124/2002 o zrušení ke dni 30. 6. 2002) před rozhodnutím soudu ve věci samé a byl vymazán z obchodního rejstříku ke dni 17. 10. 2002, aniž by do jeho práv a povinností vstoupil jiný subjekt, popřípadě aniž by do jeho zániku někde převzal práva a povinnosti, jež jsou předmětem sporu. Podle názoru vyjádřeného v dovolání nelze se ztotožnit s názorem odvolacího soudu, že právním nástupcem zaniklého státního podniku je stát, neboť to nevyplývá ze žádného právního předpisu (ani z dříve platného , o státním podniku, ani z dříve platného , o státním podniku).

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , („“), ve znění účinném od 1.1.2013, které je podle čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony rozhodující pro dovolací přezkum.

Přípustnost dovolání dovolávající se České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 11. 2013 (sp. zn. ) bylo tu třeba posoudit podle ustanovení , podle něhož je přípustné dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí (pokud není v stanoveno výjimkou něco jiného), jestliže dovoláním napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo má-li být dovolacím soudem již vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Bylo třeba mít na zřeteli i ustanovení , podle něhož lze podat dovolání pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

K nesprávnému právnímu posouzení věci soudem dochází tehdy, jestliže soud posoudí projednávanou právní věc podle nesprávného právního předpisu anebo si jím aplikovaný právní předpis nesprávně vyloží (srov. k tomu z rozhodnutí uveřejněného pod č. 3/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, text na str. 13 /45/).

V daném případě

odvolací soud posoudil projednávanou právní věc zejména podle ustanovení (o mimosoudních rehabilitacích)

a podle ustanovení a 3 .

Podle ustanovení citovaného zákona jsou povinnými osobami podle tohoto zákona stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona věc drží (s výjimkami uvedenými v a b/ , tj. zejména pokud jde o podniky se zahraniční účastí a obchodní společnosti, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby).

K výkladu tohoto ustanovení byl např. v

rozhodnutí Nejvyššího soudu zaujat právní názor, podle něhož

neobsahuje jako zákonný předpoklad vydání věcí tu okolnost, aby v době podání výzvy k vydání věcí (popřípadě je-li nárok již předmětem soudního řízení, pak v době rozhodování soudu o tomto nároku (povinná osoba) stále věc držela (vlastnila). Pozbude-li totiž povinná osoba kdykoli po účinnosti držby (vlastnictví) na základě nějakého právního úkonu, nemá tato skutečnost význam z hlediska nároku na vydání věci, neboť vymezení pasívní legitimace se v ustanovení váže na ten subjekt, který věc držel ke dni účinnosti (tj. k 1. 4. 1991).

Podle ustanovení a 3 jestliže účastník ztratí po zahájení občanského soudního řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda řízení může pokračovat, není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením, Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práva povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.

Vzhledem k těmto uvedeným ustanovením právních předpisů i vzhledem k právním závěrům z judikatury soudů nemohl tu dovolací soud přesvědčivě dospět k závěru, že by na straně uvedeného dovolatele byly dány zákonné předpoklady přípustnosti dovolání podle ustanovení , když tu v usnesení odvolacího soudu ze dne 14. 11. 2013 (sp. zn. Krajského soudu v Brně nešlo o řešení právní otázky s doloženým odchýlením se od rozhodovací praxe dovolacího soudu a nedošlo tu k vydání usnesení podle nesprávného právního předpisu anebo k nesprávnému vyložení si aplikovaných právních předpisů ( a a 3 ), které by bylo zejména v rozporu s právními závěry konkrétní a souvisící soudní judikatury. Nebyla tedy dovolacím soudem shledána u dovolání dovolatele přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení .

Nezbylo tedy dovolacímu soudu než přikročit svým usnesením podle ustanovení a k odmítnutí dovolání dovolatele, a to jako dovolání nepřípustného, směřujícího proti rozhodnutí odvolacího soudu, které nebylo lze přesvědčivě označit za rozhodnutí nesprávné.

Uvedený dovolatel nebyl v řízení o dovolání úspěšný a žalobkyním v tomto řízení o dovolání náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 27. srpna 2014

JUDr. Josef Rakovský

předseda senátu