Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 769/2014

U S N E S E N Í

A. Ž.

,

ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, zastoupeného Mgr. Pavlem Pospíšilem, advokátem se sídlem v Mohelnici, Okružní 591/10, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 500.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 2. 2012, č. j. -117, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2012, č. j. - 147, takto:

I. Řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 2. 2012, č. j. -117,

se zastavuje

.

II. Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2012, č. j. – 147,

se odmítá

.

III. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 28. 11. 2012, č. j. - 147, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 8. 2. 2012, č. j. - 117, kterým byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 500.000,- Kč. Uvedené částky se žalobce domáhal jako odškodnění za nemajetkovou újmu, kterou utrpěl, když byly vůči němu během eskortování z věznice v Brně do věznice v Jiřicích ze strany orgánů Vězeňské služby ČR použity nezákonné donucovací prostředky.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které však Nejvyšší soud podle ustanovení ve spojení s ustanovením , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II bod 7. ), dále jen „“, odmítl jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku může být přípustné pouze podle ustanovení Dovolací soud, vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ), by musel dospět k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam ( ).

Odvolací soud v posuzovaném případě založil napadené rozhodnutí na dvou závěrech: že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu Vězeňské služby ČR a že žalobce neprokázal vznik újmy. Závěr odvolacího soudu, že žalobci nevznikla újma, není dovoláním napaden. Podle ustanovení lze přitom rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumávat pouze z důvodů uplatněných v dovolání.

S ohledem na to, že dovolání nenapadá jeden ze závěrů, na kterém odvolací soud založil své rozhodnutí, a který sám o sobě postačuje pro rozhodnutí o nedůvodnosti uplatněného nároku, Nejvyšší soud se dalšími dovolacími námitkami žalobce pro nadbytečnost nezabýval, neboť na jejich vyřešení rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 1997, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní judikatura, číslo vydání 2, ročník 1998, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. ).

K žalobcem tvrzeným vadám řízení (neprovedení žalobcem navrhovaných důkazů, nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku) nelze při zkoumání přípustnosti dovolání podle zásadně přihlížet (srov. ). Výjimkou jsou situace, kdy by se jednalo o otázky zásadně významné z hlediska výkladu procesního práva, což však není tento případ.

Jelikož žalobce podal dovolání proti všem výrokům odvolacího soudu, dovolací soud konstatuje, že dovolání do výroku, jímž odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z výše uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Nejvyšší soud proto, jak je uvedeno výše, dovolání v tomto rozsahu odmítl.

V posuzované věci žalobce dovoláním napadá nejen rozhodnutí odvolacího soudu, ale výslovně též rozhodnutí soudu prvního stupně, které v dovolacím řízení přezkoumávat nelze (srov. , podle kterého lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, a , podle něhož je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje). Jelikož funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl pokračovat v řízení o podaném dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení podle a zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/ 2006).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , části věty před středníkem a , když žalované, která by jinak měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. srpna 2014

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu