Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2041/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce statutárního města Ostrava, městského obvodu Svinov, se sídlem Ostrava – Svinov, Bílovecká 69, zastoupeného JUDr. Hanou Sayehovou, advokátkou se sídlem Ostrava, Sokolská třída 1925/49, proti žalované Ostreal s. r. o., IČO 27825043, se sídlem Ostrava – Svinov, U Rourovny 556/3, zastoupené JUDr. Radimem Miketou, advokátem se sídlem Ostrava, Jaklovecká 1249/18, o určení vlastnictví bytových jednotek, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp.zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. prosince 2013, č.j. -225, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce (dovolatele) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 12. 2013, č. j. -225, odmítl podle (, , ve znění od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 /srov. článek II., bod 1. přechodných ustanovení , a část první, článek II. bod 2 /), neboť neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením a tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatel včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil ( ).

Konkrétně dovolání neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ), a není v něm – způsobem uvedeným v ustanovení – vymezen ani dovolací důvod.

Dovolatel dovozoval přípustnost dovolání mj. z názoru Ústavního soudu ČR publikovaného v usnesení ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. , že „jakákoliv námitka, jejíž podstatou je tvrzení porušení ústavně zaručených základních práv a svobod rozhodnutím nebo postupem odvolacího soudu v občanském soudním řízení, je uplatnitelná i jako dovolací důvod podle “. Odkaz dovolatele na uvedený právní názor však nelze považovat za řádné vylíčení toho, v čem spatřuje splnění předpokladu přípustnosti dovolání ( až ), neboť ve vztahu k jeho naplnění nemá žádnou vypovídací hodnotu. Ve skutečnosti se vztahuje k úvaze o tom, jaké dovolací námitky jsou podřaditelné pod způsobilý dovolací důvod podle 241a odst. 1

Jestliže pak dovolatel přípustnost dovolání dovozoval z ustanovení s tím, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného i procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu i ÚS“, je zapotřebí uvést, že z dovolání musí být nejen patrno, při řešení jakých otázek hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, ale musí být rovněž zjevné, od které ustálené rozhodovací praxe se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp.zn. , publikované pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolatel však tuto právní otázku nijak nespecifikoval a ani neoznačil rozhodovací praxi dovolacího soudu takovým způsobem, že by v ní bylo možno identifikovat rozporná řešení právě takové konkrétní právní otázky. Kromě toho – s přihlédnutím k charakteru uplatněných dovolacích námitek – nelze ani ztratit ze zřetele, že vady řízení a nesprávná skutková zjištění (dovolatelem ve skutečnosti uplatněná) nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (srov. ).

Dovolací soud nepřehlédl sdělení dovolatele, že jeho dovolání směřuje rovněž „proti výrokům II. a III.“ rozsudku odvolacího soudu, tj. nejen proti jeho potvrzujícímu výroku ve věci samé, ale i proti nákladovým výrokům napadeného rozsudku. Ani ve vztahu k nákladovým výrokům však dovolatel – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – v rozporu s ustanoveními a 3 neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a ani v tomto ohledu nevymezil důvody dovolání.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. srpna 2014

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu