Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Nd 67/2014

33 Nd 67/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka v právní věci žalobkyně Českomoravské stavební spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 10, Vinohradská 3218/169, identifikační číslo osoby 492 41 397, proti žalovanému F. B., zastoupenému JUDr. Kateřinou Skálovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Bezručova 7, o zaplacení 1.083.792,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu podaným u Obvodního soudu pro Prahu 10 domáhala po žalovaných Z. H. a F. B. zaplacení 1.083.792,80 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření.

Obvodní soud pro Prahu 10 platebním rozkazem ze dne 31. 8. 2011, č. j. -12, uložil žalovanému a Z. H. povinnost zaplatit žalobkyni 1.083.792,80 Kč s příslušenstvím s tím, že plněním jednoho z nich zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého; současně rozhodl o nákladech řízení.

Usnesením ze dne 10. 6. 2013, č. j. -46, Obvodní soud pro Prahu 10 zastavil řízení ve vztahu k Z. H., neboť žalobkyně vůči němu vzala žalobu zpět.

Podáním ze dne 23. 2. 2012 žalovaný navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti delegována Okresnímu soudu v Jihlavě. Svůj návrh odůvodnil tím, že je v částečném invalidním důchodu a zdravotní potíže mu neumožňují dostavit se bez cizí pomoci k jednání do Prahy (má silně zeslabenou schopnost soustředění a jeho orientace v Praze je vyloučena). Navíc nemá dostatek finančních prostředků a ve věci lze očekávat provedení výslechu svědků, kteří mají bydliště v J. a okolí. Považuje tudíž za účelné, aby jednání probíhalo u okresního soudu, v jehož obvodu má bydliště.

Žalobkyně s delegací věci Okresnímu soudu v Jihlavě nesouhlasí. Namítané důvody považuje za neopodstatněné, neboť výslech žalovaného může být proveden prostřednictvím dožádaného soudu a výslech svědků nebude vzhledem k charakteru věci navrhován. Delegací by nebylo dosaženo ani hospodárnějšího a rychlejšího projednání věci, neboť řízení bylo zahájeno u Obvodního soudu pro Prahu 10 již v roce 2011 a tento soud ve věci provedl celou řadu úkonů; přikázáním věci jinému soudu by tudíž nedošlo k naplnění kritéria vhodnosti, jak jej předpokládá ustanovení

Podle věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (odst. 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (odst. 3 věta první). Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odst. 3 věta druhá).

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený soudu, u něhož probíhá řízení ve věci (Obvodnímu soudu pro Prahu 10), a soudu, jemuž má být věc přikázána (Okresnímu soudu v Jihlavě), projednal návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti a dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Důvody vhodnosti podle mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zákon výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

Skutečnosti uváděné žalovaným nejsou natolik významné a výjimečné (posuzováno zde výhradně ve smyslu ), aby dostatečně odůvodnily průlom do zásady zákonného soudce (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod č. C 186, podle něhož odkaz na špatný zdravotní stav nemůže být důvodem k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu). Okolnost, že zdravotní stav nedovolí účastníku zúčastnit se jednání u příslušného soudu, případně že účastník pro své tíživé finanční (majetkové) poměry avizuje možné problémy s účastí na soudním jednání, nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit. V takovém případě navíc nic nebrání tomu, aby byl účastník v projednávané věci vyslechnut a s provedenými důkazy seznámen prostřednictvím dožádaného soudu ve smyslu , tedy v daném případě prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě.

Navrhovaný postup nelze označit ani za hospodárnější, jestliže řízení probíhá u Obvodního soudu pro Prahu 10 již od 31. 3. 2011, přičemž tento soud již vydal ve věci platební rozkaz a následně vedl řízení, v němž prováděl další procesní úkony v dané věci.

Lze uzavřít, že přikázání věci jinému soudu by nevedlo k rychlejšímu ani k hospodárnějšímu projednání věci; lze naopak předpokládat, že by přikázáním věci jinému soudu došlo ke zbytečnému prodloužení řízení. Nutno též přihlédnout k negativnímu stanovisku žalobkyně.

Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení ( věta první ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. srpna 2014

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu