Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Nd 197/2014

26 Nd 197/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně P. P., B., zastoupené JUDr. Ivo Panákem, advokátem se sídlem v Brně – Veveří, Mezírka 775/1, proti žalované synlab czech s. r. o., se sídlem v Praze 6, U vojenské nemocnice 1200, IČO: 49688804, zastoupené JUDr. Davidem Řezníčkem, LL.M., advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, U Černé věže 66/3, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Žalobkyně podala u Městského soudu v Brně žalobu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru proti žalované, která má sídlo v Praze.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. února 2014, č. j. -77, potvrdil usnesení ze dne 10. října 2013, č. j. -61, jímž Městský soud v Brně vyslovil svou místní nepříslušnost a věc po právní moci usnesení postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 6, u něhož je nyní vedena pod sp. zn. .

V odvolání proti citovanému usnesení Městského soudu v Brně však žalobkyně rovněž navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti delegována podle Okresnímu soudu Brno-venkov. Návrh odůvodnila především konstatováním, že v projednávané věci jde o výpověď z pracovního poměru, který vykonávala v „organizační složce žalované – Laboratoři Brno, Evropská 873, Modřice, přičemž pro tuto organizační složku je příslušným soudem Okresní soud Brno-venkov“. Dodala, že v době, kdy není zaměstnaná a je bez finančních prostředků, je pro ni neúnosné cestovat k jednání do P. a že všichni v úvahu připadající svědci jsou z B. a jeho okolí. Žalovaná s delegací věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu Brno-venkov nesouhlasila především proto, že podle jejího názoru není dostatečným důvodem pro delegaci vhodnou finanční situace žalobkyně a ani argumentace vztahující se k bydlišti případných svědků; v této souvislosti dodala, že podmínky pro delegaci podle je nutno vykládat restriktivně a takové případy by měly představovat pouze výjimku z ústavního požadavku, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.

Nejvyšší soud České republiky jako soud delegující ( , , v nyní účinném znění – dále jen „ “) konstatuje, že i kdyby snad pracoviště žalobkyně v M. bylo možno pokládat za organizační složku závodu právnické osoby, která je žalovanou, možnost volby mezi soudem obecným ( ve spojení s ustanovením ) a na výběr daným ( ) žalobkyni příslušela nejpozději v době podání žaloby, čehož v daném případě nevyužila a žalobu navíc podala u místně nepříslušnému soudu. Za této situace může věc projednat Okresní soud Brno-venkov pouze v případě, kdy mu bude přikázána z důvodu vhodnosti postupem podle a 3

Podle věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Předpoklady přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti ( ) mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, eventuelně na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu však lze přistoupit jen výjimečně, ze závažných důvodů, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon ( d, uveřejněné pod č. , ve znění ústavního ). Aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu účastníků řízení, je v zákoně upraveno jejich právo vyjádřit se k důvodu delegace a k tomu, kterému soudu má být věc delegována ( věta druhá ); rozhodnutím o delegaci totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z nich projevil zásadně nepříznivě.

Nejvyšší soud návrh na přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána. Vzal přitom v úvahu, že žalobkyně pracovala na pracovišti žalované v M. a z něj se může rezultovat alespoň část důkazů. Neopomenul ani to, že bude-li věc projednávat Okresní soud Brno-venkov, předejde se nutnosti dožádání v případě, nařídí-li soud za podmínek upravených v ustanovení důkaz výslechem žalobkyně. V neposlední řadě přihlédl rovněž k namítaným nepříznivým finančním a zdravotním poměrům žalobkyně. S přihlédnutím k ekonomickým aspektům (náklady na dopravu, odměna advokáta aj.) a zásadě hospodárnosti řízení (příslušný soud dosud neprovedl žádné dokazování, takže s delegací věci k navrhovanému soudu nemůže být spojena obava z prodlužování řízení a oddalování rozhodnutí věci) Nejvyšší soud dospěl k závěru, že podmínky pro výjimečný postup podle jsou splněny, a to i přes negativní stanovisko žalované, neboť to nemohlo převážit nad ostatními hledisky prospívajícími žalobkyni, jestliže delegováním věci k Okresnímu soudu Brno-venkov se postavení žalované – i vzhledem k jejím poměrům – nijak zásadně neztíží.

Po zohlednění všech zmíněných okolností Nejvyšší soud věc přikázal podle Okresnímu soudu Brno-venkov, u něhož je předpoklad, že ji projedná a rozhodne rychleji a hospodárněji.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. července 2014

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu