Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3433/2012

29 Cdo 3433/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce imAGe Alpha, a. s., v likvidaci, se sídlem v Brně, Hlinky 110, PSČ 603 00, identifikační číslo osoby 25754556, zastoupeného Mgr. Evou Habánovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Ponávka 185/2, PSČ 602 00, proti žalovaným 1) IPB Group Holding, a. s. v likvidaci, se sídlem v Praze 2, Bělehradská čp. 478, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 26121166, zastoupenému Mgr. S. K. a 2) ČSOB Advisory, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 27081907, zastoupenému Mgr. A. B., o určení neplatnosti smlouvy o převodu cenných papírů, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. května 2012, č. j. -125, takto:

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 2. května 2012, č. j. -125, k odvolání žalobce potvrdil rozsudek ze dne 13. června 2011, č. j. -82, kterým Městský soud v Praze zamítl žalobu o určení neplatnosti smlouvy o převodu 5.596.166 akcií emitenta IP Banka a. s. uzavřené mezi žalovanými dne 15. září 2005 (dále jen „sporná smlouva“).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle , , (dále též jen „ ), jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle [o situaci předvídanou nejde], tedy tak, že dovolací soud, jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ), dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud však rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným neshledal.

Odvolací soud posoudil (dovoláním otevřenou) otázku naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu [srov. např. rozsudek ze dne 20. března 1996, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní rozhledy č. 5/1996 na str. 113, rozsudek ze dne 27. března 1997, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 1997, pod číslem 21, rozsudek ze dne 31. července 1997, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 1998, pod číslem 47, rozsudek ze dne 2. dubna 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 68/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek ze dne 29. dubna 2003, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 2/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek ze dne 6. března 2001, sp. zn. , či rozsudek ze dne 31. května 2011, sp. zn. (rozhodnutí vydaná po 1. lednu 2001 jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu)], jakož i judikaturou Ústavního soudu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 20. června 1995, sp. zn. , dostupný na webových stránkách Ústavního soudu). Její přezkoumání Nejvyšším soudem tudíž napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní.

A jelikož dovolatel nebyl úspěšný pro nedostatek naléhavého právního zájmu, nelze dovolání připustit ani k přezkoumání jeho argumentace ve vztahu k věci samé, tj. k tvrzeným důvodům neplatnosti sporné smlouvy, neboť to již na závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení (vedoucího bez dalšího k zamítnutí žaloby) nemůže ničeho změnit a nemůže se tak projevit v poměrech dovolatele založených napadeným rozhodnutím (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 1999, sp. zn. a ze dne 27. října 2005, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 27/2001 a 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (jíž spatřuje v neprovedení důkazů k prokázání tvrzení o důvodech neplatnosti sporné smlouvy), přehlíží, že dovolací důvod vymezený v nemá u dovolání, jehož přípustnost může být založena toliko podle , k dispozici (srov. ) a dovolání k jeho přezkoumání připustit nelze. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že řízení před odvolacím soudem namítanou vadou netrpí. Zamítá-li totiž soud žalobu o určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, je vyloučeno, aby současně žalobu přezkoumal po stránce věcné (srov. např. výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2011, sp. zn. ). Odvolací soud proto správně důkazy k prokázání důvodů neplatnosti neprováděl.

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení nemůže být dovolání přípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními , a , neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovaným podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., části první, článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. července 2014

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu