Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 351/2014

22 Cdo 351/2014

U S N E S E N Í

K. J.,

1) Z. J.,

K.,

2) R. J., S.

, oběma zastoupeným Mgr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, Starosty Pavla 40,

3) Mgr. M. J.,

K., zastoupenému Mgr. Tomášem Výborčíkem, advokátem se sídlem v Kladně, Huťská 1383, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. , o dovolání žalovaných 1) a 2) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. října 2013, č. j. -649, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 9.520,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce JUDr. Mariána Kováčika.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Okresní soud v Kladně („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. června 2013, č. j. -573, vypořádal společné jmění manželů (SJM) mezi žalobkyní jako pozůstalou manželkou a dědici zemřelého manžela – žalovanými.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání všech účastníků rozsudkem ze dne 23. října 2013, č. j. -649, rozsudek soudu prvního stupně částečně změnil; pokud však jde o spornou částku, jejíž právní režim je předmětem dovolání, převzal závěr soudu prvního stupně, že dluh z podnikání zůstavitele byl do výše 1.000.000,- Kč zaplacen z výlučných prostředků zůstavitele a zbytek ve výši 555.000,- Kč z prostředků náležejících do SJM žalobkyně a zůstavitele. K vypořádání v SJM tak zůstala mimo jiné hotovost 445.000,- Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu podávají žalovaní 1) a 2) dovolání, jehož přípustnost opírají o („ “) a uplatňují dovolací důvod uvedený v

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovolání není přípustné.

Podstata věci je v tomto: Žalobkyně a zůstavitel vlastnili dům, který byl z ideální ½ ve výlučném vlastnictví zůstavitele a z ideální ½ v SJM žalobkyně a zůstavitele. Tento dům prodali za cenu 2.000.000,- Kč. Do SJM pak náležela částka 1.000.000,- Kč a do výlučného vlastnictví zůstavitele rovněž částka 1.000.000,- Kč. Z výtěžku z prodeje domu byl uhrazen dluh z podnikání zůstavitele v podniku, který byl v jejich SJM, ve výši 1.555.000,- Kč. Problém je v tom, jak strukturovat zaplacenou částku (a tudíž jaký je režim zbývajících 445.000,- Kč) z hlediska, zda šlo o prostředky ze SJM či o prostředky ve výlučném majetku zůstavitele. Je totiž zjevné, že tyto prostředky, pokud jsou smíšené, resp. pokud jsou na jednom účtu, nelze z výše uvedeného hlediska nijak rozlišit. Plní-li z takových prostředků ten z manželů, který má jejich část ve společném jmění, na společný dluh (případně plní-li oba manželé), rozhoduje též o tom, zda jde (připouští-li to zákon) o plnění ze společného či o plnění z jeho výlučného majetku. Podstatná je tedy jeho vůle; zjištění jejího obsahu je skutkovým zjištěním, které soud činí na základě provedeného dokazování. Nelze přisvědčit tvrzení dovolatelů, že je v této souvislosti rozhodující, že jde o plnění na společný dluh. K plnění totiž mohou účastníka vést nejrůznější pohnutky; např. pokud dluh vznikne v důsledku jeho neúspěchu v podnikání, porušení právní povinnosti či je vyvolán neuváženým právním jednáním, může účastník pociťovat morální odpovědnost za jeho vznik a uhradit jej z výlučných prostředků. Proto pro takové případy nelze stanovit obecné pravidlo; jde vždy o konkrétní skutková zjištění ohledně obsahu vůle, nikoliv o právní posouzení. Lze tedy uzavřít, že plní-li jeden za manželů (případně plní-li manželé společně) na společný dluh z peněz zahrnujících jak prostředky ve výlučném, tak i společném jmění, je pro určení toho, zda bylo plněno ze společného či výlučného jmění, rozhodující jeho vůle; určení jejího obsahu je věcí skutkového zjištění, nikoliv právního posouzení věci. Soud v dané věci nepřisvědčil tvrzení žalovaných, že na zaplacení dluhu byla použita celá částka náležející do SJM a zbytek ve výši 555.000,- Kč zaplatil zůstavitel ze svých výlučných prostředků, ze kterých zbývající část ve výši 445.000,- Kč náleží do dědictví po zůstaviteli. Soud se přiklonil k verzi uváděné žalobkyní, že zůstavitel vedl podnikání, za které nesl i zodpovědnost, proto také použil k úhradě dluhů vzniklých z jeho podnikání nejprve svých výlučných prostředků z prodeje domu ve výši 1.000.000,- Kč, teprve zbytek uhradil ze společných prostředků. Jde o skutkové zjištění, které nelze dovolacím důvodem, uvedeným v , napadnout. Skutkové námitky pak nejsou od 1. 1. 2013 v dovolacím řízení přípustné (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2013, sp. zn. ). Protože dovolání podle jeho obsahu vytýká nesprávné skutkové zjištění (resp. požaduje v rozporu se zásadou volného hodnocení důkazů stanovit pravidlo pro skutkové posuzování určitého druhá případů), není přípustné; proto je Nejvyšší soud podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Nesplní-li žalovaní 1) a 2) dobrovolně povinnost uloženou tímto usnesením, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. července 2014

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu