Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Nd 91/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci oprávněného T-Mobile Czech Republic a. s., se sídlem Praha 4, Tomíčkova 2144/1, IČ: 64949681, zastoupeného JUDr. Michalem Marcinkou, advokátem se sídlem Olomouc, Ladova 389/10, proti povinnému M. N., neznámého pobytu, o návrhu na nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti podle , takto:

O d ů v o d n ě n í:

V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na nařízení exekuce, návrhu na pověření soudního exekutora na provedení exekuce a exekuce na peněžité plnění ve výši 12.705,- Kč s příslušenstvím.

Okresní soud v Litoměřicích (dále též jen „okresní soud“) usnesením ze dne 23. 1. 2014, č. j. -14, vyslovil svoji místní nepříslušnost a předložil věc podle § 11 odst. 3 o. s ř. Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.

Z odůvodnění usnesení okresního soudu vyplývá, že povinný je státním příslušníkem Ukrajiny, kterému byl ke dni 31. 12. 2010 ukončen pobyt na území České republiky.

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště na více místech, jsou místně příslušnými všechny soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště v České republice, ani se v ní nezdržuje, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek; má-li majetek v obvodu více soudů, je příslušným soud, jemuž byla jako prvnímu doručena žádost exekutora o udělení pověření.

V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů (čl. 55 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanskoprávních věcech, uveřejněné pod č. 123/2002 Sbírky mezinárodních smluv) a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť se v České republice nezdržuje a není známo ani místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , uveřejněném pod č. 4/2013 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, vyslovil názor, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti.

S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soud podle rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. , ze dne 6. 5. 2013, sp. zn. , a ze dne 19. 9. 2013, sp. zn. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. července 2014

Doc. JUDr. Věra Korecká,CSc. předsedkyně senátu