Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1046/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce statutárního města České Budějovice, se sídlem České Budějovice, nám. Přemysla Otakara II. 1, 2, IČO 00244732, proti žalovanému JUST Salad s. r. o., se sídlem České Budějovice, Česká 152, IČO 28088239, zastoupenému JUDr. Jiřím Kudějem, advokátem se sídlem Praha 6, Šlikova 20, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. prosince 2012, č. j. -182, takto:

Okresní soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 17. 4. 2012, č. j. -107, uložil původně žalovanému Fresh CZ s. r. o., povinnost vyklidit nebytové prostory nacházející se v přízemí domu v Č. B., o velikosti 103m2, sestávající se z prodejny, šatny, sociálních zařízení, chodeb, skladů a ostatních ploch a vyklizené je předat žalobci (dále jen „předmětné nebytové prostory“), do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).

Krajský soud v Českých Budějovicích (soud odvolací) – poté, co usnesením ze dne 12. 11. 2012, č. j. -164, rozhodl, že namísto žalovaného Fresh CZ s. r. o. vstupuje do řízení žalovaný JUST Salad, s. r. o. – rozsudkem ze dne 18. 12. 2012, č. j. -182, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na závěru, že nájemní vztah mezi žalobcem a původním žalovaným Fresh CZ s. r. o. ohledně předmětných nebytových prostor skončil dne 4. 5. 2009 na základě výpovědi žalobce ze dne 27. 3. 2009, a že tudíž na žalovaného JUST Salad s. r. o., který se společností Fresh CZ s. r. o. uzavřel dne 15. 5. 2012 smlouvu o prodeji části podniku, nájemní právo již přejít nemohlo. Námitku žalovaného, že společnost Fresh CZ s. r. o. se nikdy nestala nájemcem uvedených prostor, neboť smlouva o prodeji podniku ze dne 4. 12. 2008 uzavřená mezi ní jako kupující a L. V. jako prodávajícím je neplatná pro absenci souhlasu společníka nebo valné hromady kupujícího Fresh CZ s. r. o. ve formě notářského zápisu, považoval za novou skutečnost uplatněnou v odvolacím řízení v rozporu s ustanovením

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (zastoupen advokátem) včasné dovolání, které však není přípustné. Žalovaný dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, aniž mu předcházelo zrušovací rozhodnutí odvolacího soudu, nejde tedy o přípustnost dovolání podle , b) , , ve znění před novelou provedenou – dále jen (k tomu srov. čl. II. bod 7 ); dovolání tak může být přípustné podle (jež zůstává – i po jeho zrušení nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. použitelné pro posouzení přípustnosti dovolání podaných proti rozhodnutím vydaným do 31. 12. 2012 /srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. ) jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu.

Dovolatel zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje v posouzení několika otázek (které dle jeho názoru nebyly dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny), to 1) „zda je soud v rámci rozhodování o procesním nástupnictví podle 107a povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo platně k obligačnímu přechodu práv a závazků, na jejichž základě se účastníci domáhají vstupu nového účastníka do řízení namísto účastníka původního, a zda se vyřešení takovéto prejudiciální otázky projeví v rozhodnutí o nástupnictví dle 107a nebo v rozhodnutí ve věci samé v rámci úvah o legitimaci řízení, a tudíž důvodnosti žaloby“, 2) otázky „naplnění výjimky pro nová tvrzení a důkazy v odvolacím řízení podle “ a 3) otázky aplikace a 196a obchodního zákoníku. V dovolání pak zejména namítá, že již při prodeji podniku L. V. původnímu žalovanému Fresh CZ s.r.o. nebyla dodržena zákonná povinnost podle obchodního zákoníku (nebyl udělen souhlas společníka nebo valné hromady společnosti Fresh CZ s. r. o. formou notářského zápisu) a smlouva o prodeji podniku ze dne 4. 12. 2008 je neplatná. Jeho dovolací námitky tak obsahově směřují především proti postupu odvolacího soudu, který k této námitce (uplatněné již v odvolacím řízení) nepřihlížel, neboť ji považoval za novou skutečnost, kterou dovolatel uplatnil v rozporu s ustanovením Dovolací námitky tak naplňují dovolací důvod podle , ke kterému při posuzování přípustnosti podle přihlížet nelze. Totéž platí i o dovolací námitce nesprávného postupu soudu spočívajícího v tom, že „soud sám napraví procesní tvrzení (s odkazem na písařskou chybu)…, aby bylo souladné s hmotným právem tak, aby soud mohl na základě takového tvrzení vyhovět návrhu tohoto účastníka…, čímž dochází k deformaci řádného procesního postupu ve prospěch jednoho z účastníků“. Na řešení otázek ad 1) a 3) pak napadené rozhodnutí nespočívá, a tyto proto nemohou založit přípustnost dovolání podle

Se zřetelem k uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání žalovaného není podle přípustné. Nejvyšší soud je proto podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , , a o skutečnost, že žalobci nevznikly (dle obsahu spisu) v této fází řízení náklady, na jejichž náhradu by měl právo vůči dovolateli.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 24. července 2014

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu