Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tz 31/2014

4 Tz 31/2014-21

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

E. V. G.

Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 3. 2013, sp. zn. a v řízení předcházejícím

b y l p o r u š e n z á k o n

v ustanoveních § 2 odst. 5, 6, § 36 odst. 2 a § 314e odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného E. V. G.

Napadený trestní příkaz

s e z r u š u j e

v celém rozsahu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Chomutově

s e p ř i k a z u j e

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 3. 2013, sp. zn. , byl obviněný E. V. G. uznán vinným pokusem přečinu podvodu podle § 21 odst. 1 k § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že

„v přesně nezjištěném dni od 16. 7. 2012 do 9. 8. 2012 v Ch. v několika případech pozměnil lékařské zprávy od různých odborných lékařů z Krajské zdravotní a.s. Nemocnice Chomutov, a to tak, že zaměnil původní jméno, na které byla zpráva vystavena za své, nebo změnil datum vystavení zprávy, a poté takto pozměněné zprávy předložil v rámci námitkového řízení posudkové lékařce MUDr. M. Š. z České správy sociálního zabezpečení, pracoviště Ústí nad Labem, čímž chtěl docílit změny stupně invalidity z I. na III. stupeň, čímž by došlo k vyplacení navýšených dávek v následujícím období 3 let ve výši 105.048,- Kč, k čemuž však nedošlo, neboť posudková lékařka zfalšované zprávy odhalila.“

Za uvedené jednání byl obviněný E. V. G. odsouzen podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku. Podle

§ 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. Trestní příkaz byl obviněnému E. V. G. doručen dne 11. 4. 2013 a právní moci nabyl dne 20. 4. 2013.

Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 3. 2013, sp. zn. , podala ministryně spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného E. V. G. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 2 odst. 5, § 36 odst. 2 tr. ř. a § 314e odst. 1 tr. ř.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti uvádí, že v průběhu trestního řízení byl opatřen dostatek důkazů umožňujících učinit závěr o tom, že předmětný skutek spáchal obviněný E. V. G. Samosoudce však náležitým způsobem nevyhodnotil informace obsažené v posudku o invaliditě obviněného, který tvořil přílohu trestního oznámení podaného na obviněného ČSSZ. Informace obsažené v lékařských zprávách nasvědčovaly tomu, že obviněný mohl trpět duševní poruchou, která v době činu vylučovala nebo snižovala jeho příčetnost, proto mělo být dokazování zaměřeno i k objasnění otázky, zda obviněný v době spáchání trestné činnosti netrpěl duševní poruchou. Informace obsažené ve zmiňovaných lékařských zprávách měly rovněž jak ve státním zástupci, tak v samosoudci vyvolat pochybnosti o skutečnosti, zda je obviněný schopen se náležitě hájit. Obviněnému však ani v přípravném řízení ani v řízení před soudem obhájce ustanoven nebyl, došlo tak k porušení práva obviněného na řádnou obhajobu.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 3. 2013, sp. zn. , byl porušen zákon v neprospěch obviněného E. V. G. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 36 odst. 2 tr. zák. platí, že obviněný musí mít obhájce také tehdy, považuje-li to soud a v přípravném řízení státní zástupce za nutné, zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.

Podle § 314e odst. 1 tr. zák. samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení.

Z obsahu trestního spisu sp. zn. Nejvyšší soud zjistil, že z posudku o invaliditě obviněného zpracovaného MUDr. M. Š. vyplývá, že u obviněného byla zjištěna mentální retardace lehká na bázi organického postižení mozku s poruchami chování (IQ 58), když v daném případě se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídající invaliditě prvního stupně. Jak vyplývá ze zprávy klinické psycholožky PhDr. M. T., obviněný je osobnost s aktuálním intelektovým výkonem v pásmu lehké mentální retardace, nález má známky organického postižení CNS těžšího stupně, zřejmě na bázi perinatálního postižení, přetrvává zvýrazněná anxiosně-depresivní symptomatologie, osobnost psychosociálně a psychosexuálně retardovaná, přičemž se zřejmě jedná o stav trvalý. Obviněný E. V. G. rovněž přípisem ze dne 5. 3. 2013 okresnímu soudu sdělil, že se léčí dlouhodobě na psychiatrii u MUDr. R. M. (čl. 53 spisu).

Přestože měl okresní soud k dispozici důkazy dokladující, že obviněný trpí psychickými potížemi, léčí se na psychiatrii a pobírá invalidní důchod, těmito se nezabýval a neřešil tak ani otázku, zda obviněný v době spáchání předmětného trestného činu netrpěl duševní poruchou, která by vylučovala nebo snižovala jeho příčetnost, a zda tedy není nutné vyšetřit duševní stav obviněného znalcem psychiatrem postupem podle § 105 odst. 1 a § 116 odst. 1 tr. ř. Přitom právě vyřešení otázky, zda obviněný trpí duševní poruchou a zda je trestně odpovědný za svoje jednání, bylo stěžejní pro rozhodnutí soudu o vině a případně i trestu.

Nejvyšší soud konstatuje, že okresní soud pochybil rovněž v tom, že se nezabýval otázkou, zda u obviněného nejsou dány důvody nutné obhajoby ve smyslu § 36 odst. 2 tr. ř. Tento důvod nutné obhajoby nevyplývá z konkrétně stanovených skutečností, jako je tomu u důvodů podle § 36 odst. 1 nebo odst. 3 tr. ř., u nichž je zákon přímo vymezuje, ale jde o takové skutečnosti, které jsou zákonem dány na posouzení soudu (v přípravném řízení státnímu zástupci), který je s ohledem na konkrétní skutečnosti vyplývající z předmětné věci posoudí a o nutnosti obhajoby rozhodne. Zejména tak činí s ohledem na tělesné a duševní vady obviněného, podle nichž uváží, zda je obviněný způsobilý se náležitě hájit. Z dikce uvedeného ustanovení je patrné, že je v tomto případě zcela ponecháno na soudu, aby sám řešil, zda jde či nejde o nutnou obhajobu, a to s ohledem na charakter a rozsah tělesné a duševní indispozice obviněného a toho, jaký mají dopad na způsobilost obviněného náležitě uplatnit svou obhajobu.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem bylo povinností okresního soudu posuzovat na základě podmínek stanovených v § 36 odst. 2 tr. ř., zda u obviněného nejsou dány důvody nutné obhajoby. Pro pochybnosti o tom, zda je obviněný schopen se náležitě hájit svědčil již posudek o invaliditě obviněného zpracovaný MUDr. M. Š. a dále přípis obviněného okresnímu soudu, ve kterém sděloval, že se léčí dlouhodobě na psychiatrii. Tyto okolnosti mohly pak soud vést k závěru o podstatném snížení schopností obviněného svá obhajovací práva bez pomoci další osoby uplatnit. Z ustanovení § 36 odst. 2 tr. ř. přitom pro rozhodnutí o nutné obhajobě postačí existence pochybností o schopnosti obviněného se náležitě hájit, a soud považuje za nutné, aby obhájce obviněný měl. Podle dikce uvedeného ustanovení není nutné nepochybně prokázat, že taková nezpůsobilost se řádně hájit fakticky nastala. Pokud okresní soud nepostupoval v projednávané věci ve shora naznačeném směru a otázku nutné obhajoby podle § 36 odst. 2 tr. ř. nezkoumal, došlo k porušení zákona.

Okresní soud v Chomutově tedy nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, skutkový stav nebyl spolehlivě prokázán, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení § 2 odst. 5, 6 a § 314e odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného E. V. G.

Nejvyšší soud proto rozhodl tak, že podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 3. 2013, sp. zn. a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6, § 36 odst. 2 a § 314e odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného E. V. G. a podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu. Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Chomutově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. To znamená, že okresní soud ustanoví obviněnému podle § 36 odst. 2 tr. ř. obhájce a dále se bude zabývat otázkou, zda obviněný trpí duševní poruchou, případně zda je trestně odpovědný za svoje jednání. Za tím účelem přibere znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který se k duševnímu stavu, resp. duševní poruše a jejímu vlivu na rozpoznávací a ovládací schopnost obviněného, vyjádří.

Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného E. V. G., neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. července 2014

Předseda senátu: JUDr. Jiří Pácal