Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 747/2014

-23

U S N E S E N Í

Ing. P. V.

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. P. V.

o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. , uznal obviněného Ing. P. V. (dále jen „obviněný“) vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku jej odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu pěti let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o nároku poškozené společnosti na náhradu škody.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že nebyla naplněna objektivní stránka zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, neboť je přesvědčen, že nikoho při svém jednání neuvedl v omyl ani nevyužil ničího omylu a ani nezamlčel žádnou podstatnou skutečnost. Obviněný dále uvedl vlastní verzi průběhu skutkového děje. Závěrem namítl, že v řízení nebyly provedeny jím navrhované důkazy, které by podporovaly jeho obhajobu.

Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. , a aby podle § 265m odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl rozsudkem tak, že jej zprostí obžaloby.

Nejvyšší státní zástupce ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že obviněný v úvodu dovolání výslovně neoznačil rozhodnutí, které dovoláním napadá. Uvedl však, že dovolání podává proti rozsudku. Rozsudkem při tom v této trestní věci rozhodoval pouze soud prvního stupně. V kontextu s petitem dovolání, jímž dovolatel výslovně požaduje pouze zrušení rozsudku soudu prvního stupně je přesvědčen, že dovolání směřuje výlučně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. . Nejvyšší státní zástupce vzhledem k ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. uvedl, že dovolání obviněného je nepřípustné a nelze se jím po věcné stránce zabývat, neboť směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně.

Nejvyšší státní zástupce z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl dovolání obviněného jako nepřípustné, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek § 265r odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání vymezené v § 265a tr. ř. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. jsou taxativně uvedena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé. Dále musel Nejvyšší soud zkoumat, zda dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě, na místě, kde lze podání učinit, a zda bylo podáno oprávněnou osobou.

Nejvyšší soud zjistil z trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. , že obviněný podal dovolání prostřednictvím obhájkyně, tj. za splnění podmínek § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), avšak dovolání nebylo podáno proti rozhodnutí, které má na mysli ustanovení § 265a tr. ř.

Nejvyšší soud poukazuje na to, že obviněný v samotném úvodu dovolání výslovně neoznačil rozhodnutí, které napadá dovoláním. V úvodu dovolání totiž uvedl, že:

„Tímto podává dovolání do výše popsaného rozsudku, a to jak do výroku o vině tak i do výroku o trestu“.

V této trestní věci přitom rozsudkem rozhodl pouze soud prvního stupně, odvolací soud rozhodl usnesením. Nejvyšší soud se důsledně zabýval celým obsahem dovolání obviněného a shledal, že obviněný v něm neuplatnil žádnou námitku proti usnesení odvolacího soudu, tedy proti rozhodnutí soudu druhého stupně. Obviněný v závěru dovolání navrhl, aby:

„Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně a případně aby podle § 265m odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl rozsudkem tak, že jej zprostí obžaloby“.

Nejvyšší soud z těchto důvodů shledal, že obviněný dovoláním napadl výhradně rozsudek soudu prvního stupně. Rozhodnutí soudu prvního stupně však dovoláním napadnout nelze, neboť ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. jako jednu ze zákonných obligatorních podmínek pro podání dovolání výslovně uvádí, že musí jít o rozhodnutí, které učinil soud ve druhém stupni.

Obviněný jako osoba oprávněná podat dovolání (§ 265d odst. 1 písm. b) tr. ř.) může podat dovolání pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno. O tom musí být obviněný poučen (§ 125 odst. 3). Zákonný požadavek, že dovolání obviněného je účinně podáno jen tehdy, jestliže tak učinil obhájce v zastoupení obviněného, vyplývá z povahy dovolání jako mimořádného opravného prostředku. Ten klade zvýšené nároky na splnění přesných obsahových náležitostí dovolání, které vymezují přezkumnou činnost Nejvyššího soudu, přičemž jejich nedodržení může vést k odmítnutí dovolání bez jeho věcného posouzení. Obhájce se považuje za osobu znalou práva, která má obviněnému zajistit, aby pro nedostatek právních znalostí nedoznal újmy a současně zastoupení obhájcem při podání dovolání má vést k zachování rovnosti přístupu obviněných k dovolacímu soudu, a to bez ohledu na úroveň jejich právních znalostí. Obhájkyně obviněného JUDr. Ing. Kristýna Chalupecká však nejen dovolání obviněného nesprávně adresovala Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5, ačkoliv podle § 265c tr. ř. o dovolání rozhoduje Nejvyšší soud, a dovolání obviněného proto mělo být adresováno Nejvyššímu soudu prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5, ale navíc dovolání podala proti rozsudku soudu prvního stupně, což zákon nepřipouští.

Nejvyšší soud z těchto důvodů shledal, že dovolání obviněného Ing. P. V. není přípustné, a proto je odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í :

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. července 2014

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek