Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1040/2014

U S N E S E N Í

nezletilou M. K.

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

 Usnesením Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 26.2.2013, č.j. -523, byla zamítnuta žaloba otce na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. o výživu nezletilé Michaely a rozhodnuto o nákladech řízení.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) ze dne 11. září 2013, č. j. -539, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno a rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud v odůvodnění usnesení uvedl, že stavěl-li otec žalobu na obnovu řízení na skutečnostech, že od svého propuštění z výkonu vazby v březnu 2011 se léčí u psychiatra, užívá silné léky na spaní a antidepresiva, které jej tlumí a má narušený spánkový režim, v důsledku čehož již nezvládá práci na šachtě, pak se rozhodně nejedná o skutečnosti, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo soudem odvolacím, ač by pro něj mohly přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Nic takového otec v původním řízení netvrdil, ač tak tvrdit mohl. Poukazoval-li otec v této souvislosti na lékařské zprávy ohledně svého zdravotního stavu doložené spolu s žalobou na obnovu řízení, pak odvolacímu soudu nezbylo než konstatovat, že otec kdykoliv v průběhu původního řízení mohl lékařské zprávy o svém zdravotním stavu předložit, nic mu nebránilo v tom, aby tak učinil. Pokud otec jako důvod obnovy uvádí, že nevěděl, že tak má učinit, pak tuto skutečnost nelze vyhodnotit v jeho prospěch, byť tento důkaz by pro něj mohl přivodit příznivější rozhodnutí ve věci, i když řízení ve věci péče o nezletilé děti je ovládáno zásadou vyšetřovací, neboť u soudu obou stupňů v původním řízení nevyvstala potřeba takového dokazování.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dovolání otec (dále též „dovolatel“). Přípustnost dovolání opírá o ustanovení , když má za to, že podstatou opakovaných námitek je řešení právní otázky, zda neuplatnění podstatných skutečností a důkazů k nim v důsledku závažného psychického onemocnění účastníka a jeho léčení je možno přičítat k tíži takové osoby a dovozovat, že účastník zavinil neuplatnění těchto skutečností či důkazů ve smyslu ustanovení

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , dále jen „“) věc projednal podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání otce proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení), řádně zastoupeným advokátem, v zákonné lhůtě ( ), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen.zn. ). Z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Jiné řešení nepředstavuje ani závěr odvolacího soudu, že otec nevěděl, že má skutečnosti o svém zdravotním stavu uplatnit a že v původním řízení nevyvstala potřeba po takovémto dokazování, neboť odpovídá závěrům vyjádřeným již v usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. , uveřejněné pod č.72 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1954, dále srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , uveřejněné pod č. 31 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 1973 sp. zn. , uveřejněné pod č. 19 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1975, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2005, sp. zn. , nebo také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2013 sp. zn. ) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Jelikož dovolatel podal dovolání proti všem výrokům odvolacího soudu, dovolací soud konstatuje, že dovolání do výroku, jímž odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení není přípustné, neboť dovolatel ve vztahu k tomuto výroku neuplatňuje žádnou dovolací argumentaci, takže ohledně něj neotevírá žádnou otázku procesního nebo hmotného práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné v Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání otce podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. července 2014

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu