Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1529/2013

U S N E S E N Í

nezletilé M. S.

, zastoupené matkou E. M., proti povinnému

JUDr. V. S.

, pro výživné, o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2009, č. j. -35, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. ledna 2012, č. j. -24, takto:

I. Dovolání povinného se odmítá.II. Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Dovolání povinného proti výroku usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2012, č. j. -24, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. 7. 2011, č. j. -17, ve výroku o zamítnutí žaloby pro zmatečnost a ve výroku o náhradě nákladů řízení o žalobě pro zmatečnost, a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení , a , [ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „“), když dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], neboť ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno usnesení o žalobě pro zmatečnost, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , , , neboť napadené usnesení odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

Účastníky řízení o žalobě pro zmatečnost jsou - jak vyplývá z povahy této žaloby jakožto mimořádného opravného prostředku - ti, kdo byli účastníky původního řízení, v němž bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí, popřípadě jejich právní nástupci z důvodu universální nebo singulární sukcese (žalobu pro zmatečnost může podat jen účastník původního řízení, popřípadě jeho právní nástupce, přičemž také ostatní účastníci řízení nemohou být osobami odlišnými od účastníků řízení, proti nimž žaloba pro zmatečnost směřuje, popřípadě jejich právních nástupců); uvedenému odpovídá, že zákon (srov. ) ani nepožaduje, aby žaloba pro zmatečnost obsahovala označení účastníků řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. , uveřejněné pod č. 15 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012, nebo v obdobné věci usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. 43 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004). Definice účastníků je tedy u žaloby pro zmatečnost dána ustanovením V řízení o zmatečnostní žalobě si účastníci zachovávají stejné procesní postavení jako v původním řízení.

V posuzovaném případě povinný žalobou pro zmatečnost napadl usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2009, č. j. -35, kterým bylo usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 12. 2008, č. j. -6, změněno tak, že „návrh na nařízení exekuce k uspokojení přednostní pohledávky výživného oprávněné nezl. M. S., na dlužném výživném za dobu od 1. 9. 2005 do 31. 7. 2008 ve výši 46.000,- Kč se zamítá“, a potvrzeno „ve výroku, jímž byla nařízena exekuce k uspokojení přednostní pohledávky výživného oprávněné nezl. M. S., na dlužném výživném za dobu od 1. 8. 2008 do 31. 10. 2008 v částce 7.200,- Kč a dále k vymožení povinnosti platit výživné po dobu od 1. 11. 2008 ve výši 4.000,- Kč každého měsíce předem a k úhradě nákladů exekuce a nákladů oprávněné určených exekutorem v příkazu k úhradě nákladů exekuce s tím, že provedením exekuce se pověřuje soudní exekutor JUDr. Milan Usnul, Exekutorský úřad Praha 9“. Žalobu pro zmatečnost povinný podal - jak v ní výslovně uvedl – podle ustanovení a g) a s odůvodněním, že „ve věci rozhodovali vyloučení soudci“ a že „rozhodnutí v neprospěch povinného bylo dosaženo v důsledku trestného činu soudkyně“.

Odvolací soud v projednávané věci v souladu s ustálenou judikaturou dovodil, že v exekučních věcech [srov. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve spojení s ustanovením ] je žaloba pro zmatečnost přípustná jen z důvodu uvedeného v ustanovení , tedy proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, a nikoliv – jak se dovolatel mylně domnívá - z důvodů uvedených v ustanovení a g) (srov. již zmiňované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. , uveřejněné pod č. 15 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012, nebo - ve vztahu k výkonu rozhodnutí - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005).

Povinným v dovolání kritizované bývalé členství jmenovitě uvedených soudců v KSČ a v návaznosti na to požadované řešení otázek, „jak zabránit soudcům bývalým členům KSČ a jejich následovníkům, aby ze zištných důvodů, pro své klientské vazby nezneužívali své pravomoci v podobě účelových manipulací řízeními a zadanými chybnými rozhodnutími k výdělečné činnosti, prostřednictvím přiznávání nákladů řízení nebo dvojího souběžně placeného výživného, jako v tomto řízení“ a „jak zabránit těmto soudcům v dalším odpírání práva na spravedlivý proces postaveném na záměrně nesprávném právním posuzování věci“, nebylo pro rozhodnutí v projednávané věci (o žalobě pro zmatečnost podané v exekuční věci) významné (určující).

Ostatní námitky uplatněné povinným v dovolání nepolemizují se závěry odvolacího soudu z hlediska opodstatněnosti posuzované zmatečnostní žaloby. Tyto námitky vyjadřují nesouhlas dovolatele s usnesením napadeným zmatečnostní žalobou, případně s jemu předcházejícím usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. 7. 2011, č. j. -17 (o nařízení exekuce

a o pověření soudního exekutora JUDr. Milana Usnula provedením této exekuce), a to z důvodů, jež pro posouzení tohoto rozhodnutí z pohledu existence zmatečnostních vad nemohou být významné; proto nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení , ,

Konečně ani nesprávné poučení odvolacího soudu, že „proti potvrzení výroku o zamítnutí žaloby pro zmatečnost je možno podat dovolání ...“, nezakládá samo o sobě přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže není založena podle hledisek uvedených v ustanovení , a

Přípustnost dovolání nelze dovozovat – jak nepřípadně požaduje dovolatel – ani z ustanovení , neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení odmítnuta žaloba, popřípadě jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení.

Vzhledem k tomu, že dovolání povinného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení věty první a - aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , a části věty před středníkem , neboť povinný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a oprávněné v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. července 2014

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu